ČESKÝ DOKUMENT

Rozhovor

Rozhovor: Vít Klusák o filmu Svět podle Daliborka

14. 6. 2017

Autor: Mark Pickering

Dokumentarista Vít Klusák spolu s Filipem Remundou založili v roce 2003 společnost Hypermarket Film, která se zaměřuje na produkci autorských dokumentárních filmů. Společně se proslavili dokumentární komedií o falešném hypermarketu Český sen (2004), která se dočkala mnoha festivalových uvedení a uznání doma i v zahraničí. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (30.6. - 8.7.) se jeho nový snímek Svět podle Daliborka představí publiku ve světové premiéře a je také zařazen do soutěže dokumentárních filmů. Využili jsme příležitosti a zeptali se Víta Klusáka na několik otázek.

Jaké byly největší výzvy při představování Daliborova příběhu?
(Při natáčení, nebo při projekci s publikem?)

Při natáčení bylo nejtěžší udržet balanc mezi kritickým odstupem a empatií. Ačkoliv snad není potřeba zdůrazňovat, že s nacistickou ideologií se pochopitelně neztotožňuji, přesto jsem od začátku věděl, že nechci natočit aktivistický odsudek, dokumentární popravu nácka. Cennější je zkusit tyhle zapomenuté, společensky zašlapané, nešťastné, od informací odstřižené zbloudilce pochopit. Nevěřím, že se lidé rodí nenávistní. 

Co Vás přimělo natočit právě jeho příběh? Jak jste Dalibora objevil?
Já jsem si Dalibora totiž nejprve vymyslel a teprve až pak jej našel. Při jednom rozhovoru jsem dostal otázku, zda si postavy svých filmů předem vymezím v polaritě kladná, záporná a tomu uzpůsobím natáčení. Odpověděl jsem, že by mi to přišlo nepoctivé a že bych se při takhle apriori  předpojatém způsobu kádrování postav nudil. A jako příklad jsem uvedl, že kdybych náhodou někdy točil portrét nějakého neonacisty, tak že bych byl daleko raději, kdyby ta postava byla ambivalentní, vícerozměrná, že by se mi třeba líbilo, kdyby to byl nácek, co skládá poezii, něžný fašoun… A pak jsem Dalibora objevil na YouTube.

Máte pocit, že je Daliborek schopný spáchat rasově motivované násilí? Nebo je to pouze jeho rétorika?
Na to je příliš bojácný a nezáludný. Neudělal by to. Jsem o tom přesvědčený. Podnikli jsme totiž takový experiment: Při scéně, která však nakonec ve filmu není, jsme do jednoho baru nastrčili 2 kaskadéry v náckovském oblečení, kteří měli za úkol Dalibora vyprovokovat ke rvačce. Ačkoliv Dalibora div nezmlátili, on nic nepodnikl. Scénu jsme do filmu nezařadili, protože by poškodila autenticitu, v žádné z použitých scén nikdo nastrčený není.

Dalibora ovládá strach, nikoliv agrese.

Dalibor je performer - myslíte si, že se vám podařilo zachytit opravdového/přirozeného Dalibora?
Myslím, že ano. Pokaždé když jsem měl dojem, že něco předstírá, že přestává být sám sebou, tak jsem ho na to upozornil. Pakliže nejste herec, tak stejně „masku” příliš dlouho neudržíte.

Myslíte, že Daliborovy názory reprezentují většinu české populace? (Nebo je (součástí) menšiny?)
Obávám se, že tomu tak je i proto, že Daliborovi přitakávají jak jeho spolužáci, kolegové, tak i přítelkyně, matka, její nový partner. Dalibor není ve svých postojích osamocený a to je možná ještě znepokojivější, jak jeho vlastní výroky popírající holokaust apod.

Proč jste se rozhodl zasáhnout při rozhovoru Dalibora s přeživší holokaustu?
Protože to nešlo vydržet. Metoda observace narazila na své limity. Nedokázal jsem stát za kamerou a sledovat, jak Dalibor ironizuje paní Liškovou, která jen náhodou přežila Osvětim. Její tatínek zahynul při pochodu smrti.

Byly další momenty, kdy jste se nějakým způsobem angažoval?
Ještě přece v úplném závěru, když oslovím Daliborovu mámu, proč mu cosi tají. Ale nerad bych tu prozrazoval, oč se jedná.

Bylo filmování v Osvětimi poslední částí natáčení s Daliborem?
Po Osvětimi jsme film sestříhali, poradili se s dramaturgy a absolvovali ještě jednu předem plánovanou dotáčku několika záběrů a situací. Například scénu, při níž Jana zpovídá Dalibora při cigaretě před domem, zda chodí k volbám a on odvětí, že mu matka posledně zahodila volební lístky, tak nešel…

Je film více o rasismu nebo o vztazích?
Vaše otázka skrývá odpověď. Je o nefungujících vztazích - rodinných, přátelských, pracovních i intimních, z čehož vzniká frustrace a k té, když přimícháte strach, tak získáte rozbušnou směs nenávisti. Pak už je k rasismu jen krok, protože pro tu nenávist musíte najít adresáta.

Jak starý je Dalibor?
Daliborovi je 37 let. A pozoruhodné je, že jeho otec Adolf, který už nežije, byl o 40 let starší než Daliborova matka.

Děkujeme za rozhovor.

Překlad: Anna Kaslová





















zpět na články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace