13.–17. listopadu se ve spolupráci IDF a NFA v kině Ponrepo uskutečnil cyklus Sametové filmy, který reflektoval události listopadu 1989 v Československu i to, které následovaly po sametové revoluci, prostřednictvím filmů Pavla Kouteckého, Karla Vachka, Jiřího Krejčíka a řady dalších osobností. Prohlédněte si fotografie (níže v článku) a pokud jste některé z filmů zmeškali, dost možná je najdete v programovém speciálu na portálu Dafilms.
Cyklus jsme zahájili 13. listopadu filmem Evy Štefankovičové Všetci spolu..., jenž navzdory tomu, že vznikl v roce 1991, vyniká kritickým a ironickým pohledem na tehdejší, stále ještě čerstvé události. Ve spolupráci s Velvyslanectvím Estonské republiky v Praze se téhož dne konala projekce filmu Rodeo režijní dvojice Raimo Jõerand a Kiur Arma. Ten nabídl srovnání estonské zkušenosti s tou československou. Film s podtitulem Zkrocení divoké země zachytil v dobových záběrech i současných výpovědích tehdejších aktérů nelehkou situaci, se kterou se musel vypořádat mladý premiér Mart Laar a jeho kolegové. Ti se dostali do čela země v roce 1992, v prvních estonských svobodných volbách od konce 2. světové války. Ekonomicky zdevastovaná země byla za hranicemi dávána za příklad veleúspěšné transformace, ale na domácí půdě čelili politici s různými (ne)úspěchy dalším výzvám.
14. listopadu byl na programu film Něžná revoluce, který přišel uvést jeden z jeho autorů Jiří Střecha. Po projekci se uskutečnila panelová diskuze, jíž se zúčastnila Apolena Rychlíková spolu s dokumentaristy Martinem Řezníčkem a Martinem Kohoutem a producentkou Jarmilou Polákovou ze společnosti Film & Sociologie. Hovořilo se o nedostatku filmů reflektujících dění po roce 1989 (Martin Řezníček již několik let pracuje na filmu o kupónové privatizaci) a došlo i na srovnání podpory dokumentární tvorby ve veřejnoprávní televizi po roce 1989 a v současnosti. Diskuzi moderovala Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Páteční večer patřil Karlu Vachkovi a jeho jedinečné mozaice názorů, výjevů Nový Hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství. Režisér přišel svůj film osobně uvést a neopomněl pozvat ani na projekce své novinky Komunimus a síť, která se po pražské premiéře dostala do dalších měst ČR a čeká ji rovněž uvedení na prestižním festivalu v Rotterdamu. Sobota 16. listopadu přinesla krátký anketní film Budoucnost, kde na dotaz ohledně budoucnosti komunismu a socialistické společnosti odpovídali občané Československa a vyjádřil se i tehdejší ředitel Prognostického ústavu Valtr Komárek. Poté následovala projekce snímku Proč Havel? Vojtěcha Jasného, který svůj film, natočený v koprodukci s Kanadou, koncipoval jako představení Václava Havla zahraničnímu publiku v nejrůznějších situacích, civilních i státnických, a také prostřednictvím jeho blízkých i v proslovech výrazných osobností. Průvodcem svérázného dokumentu byl Miloš Forman.
V neděli 17. listopadu se program Sametových filmů nachýlil ke svému závěru odpoledně-podvečerní projekcí pásma filmů Pavla Kouteckého, které uvedla Jarmila Poláková. Pásmo obsahovalo několik málo viděných krátkých filmů, zachycujících například Havlovy narozeniny, a také jeden z dílů z cyklu Evoluce 4 z revoluce, jenž Pavel Koutecký natočil o Kryštofu Rímském, jenž si prošel složitým dospíváním spojeným s drogami. V neděli večer se program uzavřel projekcí Švankmajerova Konce stalinismu v Čechách a kontroverzním filmem Jiřího Krejčíka Maturita v listopadu, který režisér natočil s kameramanem v České Třebové na místním gymnáziu v prosinci 1989 a jehož páteř tvoří konfrontace žáků, pedagogického sboru a ředitele v místní tělocvičně. Film byl dokončen až v roce 2000 a i dnes vyvolává řadu otázek.
Foto: Dora Kubíčková (diskuze 14. 11., Karel Vachek 15. 11.)
