Synopse
Tanec jako inspirace odlišné hierarchie, jako prostor k pravidlům podle kritérií téměř protikladných společnosti, převálcované ekonomickou krizí, a politice, která se ve vztahu k mikrosvětu tanga stává krutějším, nesmyslnějším, neperspektivnějším vnějškem; uzavřený svět slavného klubu Confiteria Ideal v Buenos Aires se redukuje na vášeň k jedinému rytmu, ke kombinaci pohybů a k fantazii tyto kombinace vytvářet a prožívat. Ukazuje kult tanga především jako nespoutanost gesta a živelnost souznění s hudbou.
„Já bych neřekla, že jsou mé filmy depresivní, snad se dá říct, že jsou smutné. Určitě mají svůj osobitý humor, odráží místní kód, který je bohužel nepřeložitelný, ale určitě se dá vycítit. Tango Salon je můj poslední dokument. Já myslím, že když se filmařovi něco opravdu povede a zachytí to takzvané kouzlo, je to proto, že se mu podařilo vycítit, co visí v současné atmosféře, nejsou to slova ani historky, je to něco nedotknutelného, nedá se na to sáhnout, ale je to přítomné (kolektivní vědomí?).“
„Já bych neřekla, že jsou mé filmy depresivní, snad se dá říct, že jsou smutné. Určitě mají svůj osobitý humor, odráží místní kód, který je bohužel nepřeložitelný, ale určitě se dá vycítit. Tango Salon je můj poslední dokument. Já myslím, že když se filmařovi něco opravdu povede a zachytí to takzvané kouzlo, je to proto, že se mu podařilo vycítit, co visí v současné atmosféře, nejsou to slova ani historky, je to něco nedotknutelného, nedá se na to sáhnout, ale je to přítomné (kolektivní vědomí?).“
Fotogalerie
