80064

Zmijewski se rozhodl přesvědčit bývalého vězně koncentračního tábora z 2. světové války, aby "obnovil" své vězeňské číslo vytetované na rameni. Sledujeme Zmijewskiho, kterak před tetovacím salónem hovoří s Józefem Tarnawou, 92-letým bývalým vězněm koncentračního tábora v Auschwitz . Tarnawa odpovídá na otázky, jaký byl život v koncentračním táboře. Stále váhá, není si jistý, zda-li nově vytetované číslo bude vypadat i nadále autenticky. Zmijewski: "Když jsem se rozhodl podniknout tento filmový experiment se svou pamětí, čekal jsem, že se tetováním otevřou mé "brány paměti"; že mne zaplaví vlna vzpomínek, proud obrazů nebo slov, které mi oživí tu bolestivou minulost." Když se jej filmař zeptal, zda-li ho někdy v táboře napadlo se vzbouřit, vzepřít proti způsobům, jakými s nimi zacházeli, odpověděl Tarnawa: "Vzepřít? Jak to myslíte vzepřít? Musel jsem se přizpůsobit a snažit se přežít." Podle vzpomínek tohoto bývalého vězně bylo jedinou podmínkou k přežití, naprosto nezbytnou v tomto nesmírně tyranském a omezujícím prostředí, úplné podrobení. Film vznikl pro výstavu Institutu Fritze Bauera, která ve Frankfurtu mapovala soudní procesy nacistických válečných zločinů za posledních 40 let, jež byly nakonec zamítnuty.