Synopse
Alma M. Karlin představuje slovinský fenomén, odvážnou a statečnou ženu, která se v letech 1919 až 1927 vydala na nebezpečnou a riskantní cestu kolem světa, která trvala osm let a na které jí společníka dělal proslulý psací stroj Erika. Psaní o svých zážitcích, které ji doživotně poznamenaly, ať už fyzicky či duchovně, se pro ni stává způsobem, jak dosáhnout vnitřní katarze. Tato cesta, která je vlastně výpravou za sebepoznáním (jak ji Alma sama nazývá), hledáním věčné pravdy o existenci a životě, náboženství a kulturách, jí poskytuje zduchovnění a filozofické uvědomění, které se silně odráží v její pozdější tvorbě.