Synopse
Příroda není tím, co rozlišuje mezi chaosem a strukturou, to činí až pozorovatel skrze svou volbu pohledu a zástupné techniky. V tradici avantgardy si film podrobuje chaos skrze abstrakci, kterou překládá do strukturované formy, vytvářejíce tolik variant jako rozklady jednoduše srozumitelných forem a struktur uvnitř chaosu. Zatímco Mississippi na jedné straně spadá do této tradice, udržuje si zároveň i ironický odstup.
To, co se v úvodu Mississippi zdá být marnotratně inscenovaným dialogem mezi přirozeným chaosem a abstraktní strukturou, se v jistém bodě odhalí jako soběstačný koncert forem. Na první pohled je možné považovat nakažlivé vizuální kompozice Arashe T. Riahiho za jednoduše chaoticky nacákané kapky vody, ale při bližším pohledu odhalíme geometricky strukturované plochy barev (s převážně dominantní jasně rudou) přístupné skrze v kontrapunktovém rytmu jejich pohybu. Úhel pohledu nabídnutý na počátku začíná být postupně čím dál více nejistým kvůli jemným změnám v perspektivě a ohnisku, až dokud se hranice mezi chaosem a uspořádanou strukturou, mezi abstrakcí a zpodobením, nezačne rozostřovat a vizuální úrovně, očividně uměle aranžované, se nerozpustí v jednotný, konkrétní tvar i díky interakci s pomalu vyvěrajícím hlukem ve zvukové stopě.
To, co se v úvodu Mississippi zdá být marnotratně inscenovaným dialogem mezi přirozeným chaosem a abstraktní strukturou, se v jistém bodě odhalí jako soběstačný koncert forem. Na první pohled je možné považovat nakažlivé vizuální kompozice Arashe T. Riahiho za jednoduše chaoticky nacákané kapky vody, ale při bližším pohledu odhalíme geometricky strukturované plochy barev (s převážně dominantní jasně rudou) přístupné skrze v kontrapunktovém rytmu jejich pohybu. Úhel pohledu nabídnutý na počátku začíná být postupně čím dál více nejistým kvůli jemným změnám v perspektivě a ohnisku, až dokud se hranice mezi chaosem a uspořádanou strukturou, mezi abstrakcí a zpodobením, nezačne rozostřovat a vizuální úrovně, očividně uměle aranžované, se nerozpustí v jednotný, konkrétní tvar i díky interakci s pomalu vyvěrajícím hlukem ve zvukové stopě.
Fotogalerie
