Synopse
Druhá část sugestivního cyklu věnovaného pražskému jaru zaznamenává mezníky, jež se odehrály v letech 1968-1969. Poté, co se vedení KSČ vrátilo z Moskvy, se znovu začaly ozývat názory, že budoucnost tohoto národa je spjatá se Sovětským svazem. Po naději, kterou převálcovaly sovětské tanky, začala zrazená země opět žít v atmosféře strachu, lži a pokrytectví. Z prohlubující se letargie národ probrala jen smrt Jana Palacha, prvního ze „živých pochodní“. Po jeho pohřbu a po demonstracích proti okupaci ve dnech jejího prvního výročí, jejichž krvavé potlačení Alexander Dubček legalizoval „pendrekovým zákonem“, začalo bezčasí normalizace.