Vetřelci a volavky

Dokument "Vetřelci a volavky" zachycuje osudy plastik z normalizační éry ve veřejném prostoru v ČSSR. Zprostředkovává atmosféru doby, stejně jako vztah umělce k „oficiálnímu“ umění, ale zejména podává obraz úpadku a devastace veřejného prostoru dnes. Mnoho hodnotných děl z té doby je zničeno. Dnešní úředníci nebo projektanti často demolují skulptury vnímané jako nechtěné dědictví komunismu. Namísto toho renovují bloky domů s pistáciově zelenou fasádou a sedlovou střechou. Pavel Karous začal mapovat mizející plastiky a aby zhubl, objíždí tyto artefakty na kole, dokazujíce tak, že i umění vzniklé na příkaz komunistické strany nemusí být nutně méněcenné. Vyvstává tak otázka, jakým jménem vzniká umění dnes? Proč to musí být vždy jen nevinné sochy, které trpí politickými změnami?