Djangarchi
Film vypráví o Olegu Mankuevovi, který je jedním z pouhé čtveřice hrdelních zpěváků, džangarči, v Kalmycku. Kalmycko je autonomní republika Ruské federace a je to také jediná buddhistická zeme v Evropě. Džangar je tradiční epos, který po desítky generací vyjadřuje hrdost a identitu Kalmyků. Hrdelní zpěváci džangarči udržují tradici Džangaru naživu a někdy se jim dokonce přezdívá poslové věčnosti. Dokumentární road movie sleduje Olegovu cestu z Kalmycka do Chorvatska, kde hledá své kořeny i další spřízněné hudebníky. Zpěvem této epické básně se Oleg chystá opustit své rodné Kalmycko a zamířit do chorvatské Rijeki, kde by rád začal spolupracovat s Damirem Martinovicem, předním členem a producentem Let 3, velice známé výstřední chorvatské hudební skupiny.
Hunting Bears
Dokument sleduje několik výtvarníků ve vybraných zemích (USA, Spojené království, Francie), kteří se zabývají graffiti, a zachycuje jejich ambice, problémy i překážky, které stojí v cestě jejich tvorbě, v nejzazším případě jim hrozí dokonce i vězení. Prostřednictvím výpovědí protagonistů o umění a tvorbě film vytvoří vizuální lexikon výtvarného směru, který je sice přítomný na každém kroku, ale stále opomíjený.
Beyond the Mountains
Dokument o každodenním životě lidí, kteří uprchli do Gruzie před válečným konfliktem v Čečensku, příběhy uprchlíků, kteří museli opustit Čečensko. Film bude mít jednoho hlavního protagoninstu: Musa je zpěvák, který se snaží předávat své znalosti o čečenské hudbě dalším lidem, život jeho rodiny bude tvořit hlavní osu příběhu. Další hlavní linií snímku bude každodenní život místních dětí, do filmu budou začleněny jejich výpovědi, vzpomínky na minulost nebo budoucí plány a sny. Strukturu filmu budou vytvářet drobné portréty dětí, které navštěvují základní školu. Na začátku každé epizody napíše každý protagonista své jméno křídou na tabuli a představí se, poté se svěří se svými obavami, radostmi i sny.
Funeral & Wedding Orchestra
Film je příběhem o životě a smrti vyprávěný slovy hudby. Patnáct hudebníků z pohřebního orchestru v Kavadarci nyní bojuje o přežití. Dříve hráli zhruba na sedmdesáti pohřbech ročně, ale od doby co přímo za branami hřbitova postavili kapli, téměř nikdo si už hudbu neobjednává. Rodiny nechtějí platit za sto metrů hudby, tedy za vzdálenost od kaple na hřbitov, protože hudbu neuslyší celé město jako dřív. Hudebníci se proto snaží vydělat nějaké peníze tím, že hrají na svatbách a podobných slavnostech, avšak jen málo lidí si najímá pohřební orchestr jako svatební kapelu.
One Dying Star
Three turbulent decades of the last century are reflected through the story of science fiction films made in Socialist Yugoslavia.
Divided by decades and unraveled chronologically, One Dying Star opens in the 60s with Cold War at its peak. Yugoslavia is leading the Non-Aligned Movement and its economy starts getting the first whiffs of capitalist mentality. Yugoslav Communism was different and so was Yugoslav Sci-fi. Mostly aimed at kids or very niche art house audiences, Yugoslav Sci-fi films were based around a unique set of values, ranging from the perpetuation of leftist ideological practices to further affirmation of the Non-Alignment ideology.
Our film intends to set the story of Yugoslav Sci-fi cinema against the backdrop of social and political dynamics, including the breakup of the country. Advances in science, modernist architecture, political concepts of self-management which included utopian elements and the overall change of lifestyle encapsulated in consumerism shaped a very special imaginaria of Yugoslav society and local Sci-fi.
Even though Yugoslav Sci-fi is terra incognita when it comes to film history and especially foreign audience, the genre actually attracted such famous auteur like Golden Berlin Bear-winner Želimir Žilnik, Oscar-winner Dušan Vukotić and Oscar-nominee Veljko Bulajić.
The film is made mostly out of archive materials, both from the movies they talk about and actual footage of the times. Testimonies of filmmakers, film critics and theorist on the subject such as Slavoj Žižek, Branko Dimtirijević and Nenad Polimac paint the audio background and bring the story about intersected dreams of the society as channeled through Sci-fi genre.
With tens of features to cover and major directors involved in the genre, with the vibrant social and political context, this is a promising subject that will take us to the next frontier of Yugoslav film and culture study, where no man has gone before.
Divided by decades and unraveled chronologically, One Dying Star opens in the 60s with Cold War at its peak. Yugoslavia is leading the Non-Aligned Movement and its economy starts getting the first whiffs of capitalist mentality. Yugoslav Communism was different and so was Yugoslav Sci-fi. Mostly aimed at kids or very niche art house audiences, Yugoslav Sci-fi films were based around a unique set of values, ranging from the perpetuation of leftist ideological practices to further affirmation of the Non-Alignment ideology.
Our film intends to set the story of Yugoslav Sci-fi cinema against the backdrop of social and political dynamics, including the breakup of the country. Advances in science, modernist architecture, political concepts of self-management which included utopian elements and the overall change of lifestyle encapsulated in consumerism shaped a very special imaginaria of Yugoslav society and local Sci-fi.
Even though Yugoslav Sci-fi is terra incognita when it comes to film history and especially foreign audience, the genre actually attracted such famous auteur like Golden Berlin Bear-winner Želimir Žilnik, Oscar-winner Dušan Vukotić and Oscar-nominee Veljko Bulajić.
The film is made mostly out of archive materials, both from the movies they talk about and actual footage of the times. Testimonies of filmmakers, film critics and theorist on the subject such as Slavoj Žižek, Branko Dimtirijević and Nenad Polimac paint the audio background and bring the story about intersected dreams of the society as channeled through Sci-fi genre.
With tens of features to cover and major directors involved in the genre, with the vibrant social and political context, this is a promising subject that will take us to the next frontier of Yugoslav film and culture study, where no man has gone before.