Djangarchi
Film vypráví o Olegu Mankuevovi, který je jedním z pouhé čtveřice hrdelních zpěváků, džangarči, v Kalmycku. Kalmycko je autonomní republika Ruské federace a je to také jediná buddhistická zeme v Evropě. Džangar je tradiční epos, který po desítky generací vyjadřuje hrdost a identitu Kalmyků. Hrdelní zpěváci džangarči udržují tradici Džangaru naživu a někdy se jim dokonce přezdívá poslové věčnosti. Dokumentární road movie sleduje Olegovu cestu z Kalmycka do Chorvatska, kde hledá své kořeny i další spřízněné hudebníky. Zpěvem této epické básně se Oleg chystá opustit své rodné Kalmycko a zamířit do chorvatské Rijeki, kde by rád začal spolupracovat s Damirem Martinovicem, předním členem a producentem Let 3, velice známé výstřední chorvatské hudební skupiny.
Hunting Bears
Dokument sleduje několik výtvarníků ve vybraných zemích (USA, Spojené království, Francie), kteří se zabývají graffiti, a zachycuje jejich ambice, problémy i překážky, které stojí v cestě jejich tvorbě, v nejzazším případě jim hrozí dokonce i vězení. Prostřednictvím výpovědí protagonistů o umění a tvorbě film vytvoří vizuální lexikon výtvarného směru, který je sice přítomný na každém kroku, ale stále opomíjený.
Beyond the Mountains
Dokument o každodenním životě lidí, kteří uprchli do Gruzie před válečným konfliktem v Čečensku, příběhy uprchlíků, kteří museli opustit Čečensko. Film bude mít jednoho hlavního protagoninstu: Musa je zpěvák, který se snaží předávat své znalosti o čečenské hudbě dalším lidem, život jeho rodiny bude tvořit hlavní osu příběhu. Další hlavní linií snímku bude každodenní život místních dětí, do filmu budou začleněny jejich výpovědi, vzpomínky na minulost nebo budoucí plány a sny. Strukturu filmu budou vytvářet drobné portréty dětí, které navštěvují základní školu. Na začátku každé epizody napíše každý protagonista své jméno křídou na tabuli a představí se, poté se svěří se svými obavami, radostmi i sny.
Funeral & Wedding Orchestra
Film je příběhem o životě a smrti vyprávěný slovy hudby. Patnáct hudebníků z pohřebního orchestru v Kavadarci nyní bojuje o přežití. Dříve hráli zhruba na sedmdesáti pohřbech ročně, ale od doby co přímo za branami hřbitova postavili kapli, téměř nikdo si už hudbu neobjednává. Rodiny nechtějí platit za sto metrů hudby, tedy za vzdálenost od kaple na hřbitov, protože hudbu neuslyší celé město jako dřív. Hudebníci se proto snaží vydělat nějaké peníze tím, že hrají na svatbách a podobných slavnostech, avšak jen málo lidí si najímá pohřební orchestr jako svatební kapelu.
One Dying Star
Three turbulent decades of the 20th century are reflected through science-fiction films made in socialist Yugoslavia. Told chronologically through the 60s, 70s, and 80s, the story follows the clash of dreams and reality in a country that no longer exists. Each decade mirrors both the evolution of Yugoslav sci-fi and the rise and fall of the state that created it. When the nation was optimistic, films were bleak; when it collapsed, they sought hope. The last Yugoslav sci-fi—about friendship between an alien and a girl—symbolized a unity the real world was losing.
Prologue
Archive footage and animation evoke early visions of space travel and imagined planets, lit by a red star.
“The endless canopy is both cradle and deathbed to the worlds that keep being born and die…”
1960s – Science and Progress
As the first man enters space, Yugoslavia forges its own socialist path, leading the Non-Aligned Movement. Optimism fills the air, yet sci-fi warns of nuclear peril and the fragility of peace.
1970s – Political Sci-Fi
Amid rapid growth and modernisation, culture thrives but the system hardens. Sci-fi turns political, using allegory and surreal imagery to expose the cracks in utopian ideals.
1980s – Downfall of Utopia
As communism weakens and chaos looms, sci-fi retreats into children’s films. Fantasies of unity mask collective denial. As the world unites, Yugoslavia explodes—like a dying star.
Epilogue
Abandoned sets and unfinished modernist buildings—once symbols of the “future”—reveal a haunting truth: both imagined and real utopias have vanished.
Voyager 2 drifts toward Neptune, passing a fading red star.
“The universe has always been equally magnificent… an eternal existence and duration.”
Told entirely through archival materials, the film contrasts sci-fi imagery with history, reviving forgotten dreams of a society where reality and fiction often became one.
Prologue
Archive footage and animation evoke early visions of space travel and imagined planets, lit by a red star.
“The endless canopy is both cradle and deathbed to the worlds that keep being born and die…”
1960s – Science and Progress
As the first man enters space, Yugoslavia forges its own socialist path, leading the Non-Aligned Movement. Optimism fills the air, yet sci-fi warns of nuclear peril and the fragility of peace.
1970s – Political Sci-Fi
Amid rapid growth and modernisation, culture thrives but the system hardens. Sci-fi turns political, using allegory and surreal imagery to expose the cracks in utopian ideals.
1980s – Downfall of Utopia
As communism weakens and chaos looms, sci-fi retreats into children’s films. Fantasies of unity mask collective denial. As the world unites, Yugoslavia explodes—like a dying star.
Epilogue
Abandoned sets and unfinished modernist buildings—once symbols of the “future”—reveal a haunting truth: both imagined and real utopias have vanished.
Voyager 2 drifts toward Neptune, passing a fading red star.
“The universe has always been equally magnificent… an eternal existence and duration.”
Told entirely through archival materials, the film contrasts sci-fi imagery with history, reviving forgotten dreams of a society where reality and fiction often became one.