František Čáp: Chvíle rozhodnutí
Portrét českého režiséra Františka Čápa je portrétem dobrovolného uprchlíka a exulanta, který svůj život zasvětil filmu. Portrét F. Č. je zároveň příběhem člověka odsouzeného za kolaboraci s Třetí říší, posléze rehabilitovaného a dobrovolně emigrujícího z jedné totality do druhé; z hysterického komunismu do kapitalistického socialismu.
Františka Čápa nezajímala politika ani ideologie. Nebyl filozofem ani demagogem. Sám napsal, že různé náhody jej v životě vedly z jednoho filmu do druhého a doba si je sama zařazovala do historicko-společenského kontextu. Byl homosexuálem žijícím pro film minulosti, kterou si sám vybral. Možná nejdůležitější je, že byl režisérem nejúspěšnějších jugoslávských a slovinských filmů všech dob, který svou sexuální orientaci nikdy neskrýval. Dějiny “queer“ kinematografie v bývalé SFRJ tak začínají Františkem Čápem, čehož si mnozí lidé začali být vědomi už v padesátých letech minulého století, ale někteří o tom nechtějí slyšet dodnes. Chvíle neposkvrněnosti.
Františka Čápa nezajímala politika ani ideologie. Nebyl filozofem ani demagogem. Sám napsal, že různé náhody jej v životě vedly z jednoho filmu do druhého a doba si je sama zařazovala do historicko-společenského kontextu. Byl homosexuálem žijícím pro film minulosti, kterou si sám vybral. Možná nejdůležitější je, že byl režisérem nejúspěšnějších jugoslávských a slovinských filmů všech dob, který svou sexuální orientaci nikdy neskrýval. Dějiny “queer“ kinematografie v bývalé SFRJ tak začínají Františkem Čápem, čehož si mnozí lidé začali být vědomi už v padesátých letech minulého století, ale někteří o tom nechtějí slyšet dodnes. Chvíle neposkvrněnosti.
Jánošík kouzla zbavený
Juraj Jánošík (*1688 - †1713) byl legendární zbojník a ačkoli bylo natočeno množství hraných filmů, seriálů a animovaných snímků, filmový dokument zatím nevznikl. Peter Adamov (*1974), žilinský hudebník a folklorista čerpá z materiálů uznávaného historika Josefa Kočiše a zároveň využívá „jarmareční písně“ se zbojnickou tématikou (něco jako tehdejší bulvární tisk). Úryvky písní budou zinscenovány v podobě krátkých hudebních videí s dobovými reáliemi, postupně se prolínající dokumentem a zprostředkují divákovi kontakt s konkrétními místy a výjevy ze života Jánošíka. Pohled na Jánošíka se v průběhu staletí měnil: za života jej odsoudili k smrti, národní obrození z něj udělalo vlasteneckého bojovníka s nadpřirozenými schopnostmi. Za komunismu byl stále „hrdinou prostého lidu“, nesmělo se však uvádět, že v mládí studoval na kněze. V dnešním kapitalismu se naopak vedoucím garniturám napojeným na média příliš nehodí existence a odkaz postavy, která byla schopna burcovat lidi k občanskému aktivizmu - sportovci a popové hvězdy jsou idoly „mnohem bezpečnějšími“. Postava Jánošíka je očerňována a bagatelizována. Kdyby žil dnes, byl by označen nejspíše za teroristu. Za poslední roky nashromáždil Peter Adamov rozsáhlé archivní materiály i desítky hodin vlastního videa - točil bezprostřední rozhovory s místními obyvateli, zajímá se o jejich vztah k místu, historii, folkloru a samozřejmě ke zbojníku Jánošíkovi. Tento video materiál se pro samotný dokument z formálních i technických důvodů příliš nehodí. Chceme jej však využít pro vznik cross-media projektu, rodícího se paralelně. V internetové aplikaci by měl „divák“ možnost sledovat životní příběh Jánošíka interaktivně, zasáhnout do jeho vývoje a sám si volit objem a druh informací, interagovat s přednastavenými postavami a s dalšími online uživateli. Mobilní internet umožní přístup k aplikaci i přímo z terénu v krajině okolo Terchové (okres Žilina), což otvírá tomuto interaktivnímu cross-media dokumentu další možnosti.
Svět mezi námi
Marie je fotografka. Pochází z Mikulova. Žije v New Yorku. Za muže má Thomase.
Daleko od Mikulova je portrétem nevšedního vztahu a silného uměleckého partnerství mezi fotografkou Marií Tomanovou a historikem umění, Thomasem Beachdelem. Zároveň je tento snímek portrétem amerického “snu” a americké reality na příkladu mladé Češky, která se rozhodla opustit rodný Mikulov, změnit svůj obor i vzhled a prorazit v extrémně konkurenčním prostředí newyorské fotografické scény.
Prostřednictvím observační metody sledujeme tříletou etapu v osobním i pracovním životě Marie a jejího muže – jejich vášeň a posedlost uměním, neohroženost realizovat vlastní vizi, ale také bezmezné úsilí, které je to stojí. Ano, náš film je také o dřině a ze své podstaty o násilí – na duchu i na těle. Film se tak stává svědectvím o okamžicích, které formují dráhu mladých umělců, se všemi nejistotami a překážkami, jež musí na cestě za svým snem překonat.
Náš film je stejně nespoutaný jako jeho hlavní představitelka. Jedná se o živý příběh a divokost, tak charakteristická pro Marii, se odráží i v našem přístupu k filmovému materiálu a v naší práci s Mariinými fotografiemi. Hektické pasáže střídají pasáže klidu. Marie ztělesňuje nevázanost, Thomas naopak rozvážnost. Ona překypuje talentem, on intelektem. Jejich závislost jednoho na druhém je mimořádná a pro Mariinu tvorbu naprosto zásadní. Bez Thomase by Marie neobjevila svůj talent. Bez jeho podpory by ho dál nerozvíjela. Thomas je Mariiným přítelem, rodinou, pevným bodem v neustále se měnícím newyorském prostředí.
Marie žila v Americe mnoho let ilegálně. Díky svazku s Thomasem se jí otevřela možnost získat potřebné dokumenty a po osmi letech opět vycestovat, navštívit domov a setkat se se svou rodinou v Mikulově. Teprve, až když New York opustí a vrátí se domů, kde čas plyne jinak, respektive – kde se čas jako by zastavil, jí dochází, jak mnoho si od ní New York bral a jak málo vracel.
Marie je daleko od Mikulova.
Daleko od Mikulova je portrétem nevšedního vztahu a silného uměleckého partnerství mezi fotografkou Marií Tomanovou a historikem umění, Thomasem Beachdelem. Zároveň je tento snímek portrétem amerického “snu” a americké reality na příkladu mladé Češky, která se rozhodla opustit rodný Mikulov, změnit svůj obor i vzhled a prorazit v extrémně konkurenčním prostředí newyorské fotografické scény.
Prostřednictvím observační metody sledujeme tříletou etapu v osobním i pracovním životě Marie a jejího muže – jejich vášeň a posedlost uměním, neohroženost realizovat vlastní vizi, ale také bezmezné úsilí, které je to stojí. Ano, náš film je také o dřině a ze své podstaty o násilí – na duchu i na těle. Film se tak stává svědectvím o okamžicích, které formují dráhu mladých umělců, se všemi nejistotami a překážkami, jež musí na cestě za svým snem překonat.
Náš film je stejně nespoutaný jako jeho hlavní představitelka. Jedná se o živý příběh a divokost, tak charakteristická pro Marii, se odráží i v našem přístupu k filmovému materiálu a v naší práci s Mariinými fotografiemi. Hektické pasáže střídají pasáže klidu. Marie ztělesňuje nevázanost, Thomas naopak rozvážnost. Ona překypuje talentem, on intelektem. Jejich závislost jednoho na druhém je mimořádná a pro Mariinu tvorbu naprosto zásadní. Bez Thomase by Marie neobjevila svůj talent. Bez jeho podpory by ho dál nerozvíjela. Thomas je Mariiným přítelem, rodinou, pevným bodem v neustále se měnícím newyorském prostředí.
Marie žila v Americe mnoho let ilegálně. Díky svazku s Thomasem se jí otevřela možnost získat potřebné dokumenty a po osmi letech opět vycestovat, navštívit domov a setkat se se svou rodinou v Mikulově. Teprve, až když New York opustí a vrátí se domů, kde čas plyne jinak, respektive – kde se čas jako by zastavil, jí dochází, jak mnoho si od ní New York bral a jak málo vracel.
Marie je daleko od Mikulova.