Umělec pod kůrou lunaparku
Specifické dřevoryty kůrovců (Ips typographus), nahlížené optikou dobového estetického paradigmatu. Specifický prezident republiky, s úžasem pozorován, bez ohledu na paradigmata, natož estetická. Činnost brouka i prezidenta, glosovaná poznámkami pravicového pozitivisty Jana Stráského. Jan Stráský je: 1) ředitel Národního parku Šumava 2) bojovník proti dřevokaznému hmyzu 3) nejlepší přítel specifického prezidenta 4) přívrženec výstavby jaderných elektráren 5) ten, kdo nemá rád puštíky. Na procházce erozními rýhami dále provázejí umělec František Skála, ještě úplně jiný umělec Milan Knížák a záznamy Manifestu explosionalismu výbušného mrtvého umělce Vladimíra Boudníka. A ještě mnohem víc. V třaskavé směsi.
Taurofilie
V prázdné aréně pod žhavým španělským sluncem se před mužem tyčí černý býk v plné síle. Trpí v pasti metafyzické koridy a těsně před tím, než se zhroutí v oblaku písečného prachu, ještě naposledy naplno předvádí svou zuřivost a sílu. Vyzáblý muž ve středních letech ve sklepení úzkostlivě studuje nehybnou černou býčí mršinu. Pečlivě jako v márnici otevírá tělo zvířete a zkoumá ho, jako by šlo o lidské tělo. Vyjme vnitřnosti a pomalu začne zvíře stahovat z kůže. Práce je to místy jemná, místy drsná, ale vždy krvavá; porážka býka představuje prastarý rituál.
Pod ledem
Na příběhu muže, který nejen v mrazivé vodě pod ledovou bariérou hledá sám sebe a svůj smysl, chceme atraktivním filmovým jazykem načrtnout dokumentární lyrickou esej o kontrole nad vlastním osudem a snažení o něco, co nás převyšuje.
Příběh budeme vyprávět ve třech prolínajících se dějových linkách - zónách.
Zóna smrti
David Vencl se v únoru 2021 zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Na nádech a bez ochranného neoprenu uplaval osmdesát metrů pod ledovým příkrovem.
Nyní se chce pokusit o nové světové prvenství. Plánuje se ponořit do hloubky padesáti metrů. Na nádech, bez neoprenu a pod ledem.
Tento výkon míří za fyziologickou hranici, na které se lidské tělo skokově přizpůsobuje tlaku vody. Nikdo ji zatím na nádech v ledové vodě nepřekonal.
David a jeho tým se musí dokonale připravit. Každý okamžik vyžaduje naprostou kontrolu. Jakýkoli detail může dělit smrt od života.
Zóna života
Jako učitel se David vždy snažil ukazovat svým studentům cestu k silnější verzi sebe sama. Vedl je k překonávání překážek a snášení nepohodlí. Někdy uspěl, jindy se setkal s nepochopením.
Nyní má za sebou náhlý rozvod, se kterým se pozvolna a nelehce vyrovnává. Ve střídavé péči pětiletou dceru Natálku, kterou bezmezně miluje. A komplikovaný vztah hned s několika ženami.
David hledá svou autentickou cestu světem, který spíše než zamrzlou tůni připomíná divokou a nečitelnou peřej.
Zóna klidu
Být v zóně je stav vrcholného soustředění, kdy se člověk vzepne k hranicím svých možností ve snaze dosáhnout něčeho obtížného.
David s tímto stavem dlouhodobě pracuje. Při svém rekordním pokusu bude muset být v zóně, aby uspěl. A snad se i znovu narodil.
Každý z nás může hledat a nacházet svou zónu, svůj vnitřní proud. Patří k nám jako voda, ze které jsme stvořeni a do které se David ponoří.
Otázka zní: Jaký smysl má to celé snažení o rekordy?
Příběh budeme vyprávět ve třech prolínajících se dějových linkách - zónách.
Zóna smrti
David Vencl se v únoru 2021 zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Na nádech a bez ochranného neoprenu uplaval osmdesát metrů pod ledovým příkrovem.
Nyní se chce pokusit o nové světové prvenství. Plánuje se ponořit do hloubky padesáti metrů. Na nádech, bez neoprenu a pod ledem.
Tento výkon míří za fyziologickou hranici, na které se lidské tělo skokově přizpůsobuje tlaku vody. Nikdo ji zatím na nádech v ledové vodě nepřekonal.
David a jeho tým se musí dokonale připravit. Každý okamžik vyžaduje naprostou kontrolu. Jakýkoli detail může dělit smrt od života.
Zóna života
Jako učitel se David vždy snažil ukazovat svým studentům cestu k silnější verzi sebe sama. Vedl je k překonávání překážek a snášení nepohodlí. Někdy uspěl, jindy se setkal s nepochopením.
Nyní má za sebou náhlý rozvod, se kterým se pozvolna a nelehce vyrovnává. Ve střídavé péči pětiletou dceru Natálku, kterou bezmezně miluje. A komplikovaný vztah hned s několika ženami.
David hledá svou autentickou cestu světem, který spíše než zamrzlou tůni připomíná divokou a nečitelnou peřej.
Zóna klidu
Být v zóně je stav vrcholného soustředění, kdy se člověk vzepne k hranicím svých možností ve snaze dosáhnout něčeho obtížného.
David s tímto stavem dlouhodobě pracuje. Při svém rekordním pokusu bude muset být v zóně, aby uspěl. A snad se i znovu narodil.
Každý z nás může hledat a nacházet svou zónu, svůj vnitřní proud. Patří k nám jako voda, ze které jsme stvořeni a do které se David ponoří.
Otázka zní: Jaký smysl má to celé snažení o rekordy?