Katya Trichkova

Bulharsko

Katya Trichkova

producent

Look at Me

Inspirace k tomuto projektu přišla z touhy našeho týmu po setkání dětí a mládeže z dětských domovů se světem filmu a poskytnout jim přístup k filmu jakožto procesu nového nástroje pro sebevyjádření. Tímto způsobem jsme dali šanci mladým lidem s neekvivalentním společenským postavením, jež ukázali talent, zapojit se do jiného druhu umělecké tvorby, a tím nepřímo odhalit své problémy. V rámci tohoto filmu se chystáme pozvat odborníky z oblasti filmu (scénárista, režisér, kameraman, výtvarník, editor), kteří společně s dětmi budou psát scénář a realizovat celý film. Budeme zkoumat a dokumentovat celý proces - od zpracování scénáře, přes obsazení herců, vyhledávání lokací, fotografování a práce s kamerou, režie, střih. Dokumentární film "Podívej se na mě", skončí filmem dětí na kterém budeme pracovat.

God Overestimated Me

84 years old Emilia is sitting quietly on her bed in a little kitchen, built by her deceased son Ruslan, shaken by the tremors of progressing Parkinson’s disease. Keeping her company in there, are: a TV, a cat called Ginger, a dripping tab, a clock and occasionally Tsura – the woman who takes care of her.
A seemingly boring existence in a seemingly boring scenery.
But in this universe of barely remarkable things and rare insignificant changes where it seams that time has stopped, even the most insignificant movement or sound can evoke Emilia’s memories. When this happens the film takes us from the small details in the kitchen to the vast imagery ocean of her past. Although personal and intimately spoken, Emilia’s story represents the lives of many others and mirrors the times it had taken place. As we listen to her words we wander among the images of human existence during the World War II, the bloodsheds of communism, the turmoil of Libya in 1980s and the chaos after the fall of the Iron Curtain. Her reflection on the emotional states we go trough when we lose our home or loved ones touches us deeply and brings universal meaning to her words. And although her life is soaked with injustice and humiliation, there’s no malice or fear in her words. Sometimes she would crack a little joke to make everybody laugh, other times she might sing a little song or spin a tale, and if we go to her weighed down by doubt and indecision, her words would comfort us.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace