Jana Hádková

Česká republika

Jana Hádková

scenárista, režisér, producent, zástupce tv

Není spravedlnosti na zemi

Životní cesta spisovatele, předsedy SOPVP Oldřicha Stránského prošla napříč všemi režimy minulého století. O tomto období první republiky, nástupu nacismu, koncentračních táborech, osvobození, odsunu německého obyvatelstva, komunistickém puči, pomáhání Československa Izraeli, následných popravách Židů komunisty, o nadechnutí při Pražském jaru, okupaci Varšavskou smlouvou a Sovětským svazem, sametové revoluci a odškodnění nuceně nasazených, ukrývaných dětech deportovaných do koncentračních táborů a o současném neonacismu chce filmově vyprávět. Má o čem!

Krvavý potlach na severu

V 50. a 60. letech minulého století bylo jen v českých zemích podle údajů ministerstva vnitra na 200 000 trampů. Ministerstvo vypracovalo rozsáhlý program na jejich zastrašování, potlačování a provokování k projevům proti režimu. Trampské hnutí bylo soustavně rozháněno a složkami ministerstva vnitra a lidových milicí masakrováno. Nejznámější krvavý zákrok se stal v roce 1963 u Jetřichovic na Děčínsku. Tuto událost ale nelze vyjímat z kontextu doby, nebyla ojedinělá, byla projevem síly totalitní moci. Dokument je pilotem k seriálu ČT. K realizaci dokumentu finančně přispěl i Václav Havel.

První kroky

Sběrný dokument První kroky v osmnácti představuje příběhy několika mladých lidí, kteří odešli z dětského domova a učí se postavit na vlastní nohy. Zastihuje je při setkání s rodiči, v krizových situacích se svými partnery, přáteli, při návštěvách v dětských domovech, kdy řeší s bývalými vychovateli dobré i zlé. Žijí složité partnerské vztahy, chybí jim zkušenosti ze života v rodinách, základy hospodaření s penězi. Oporu hledají v různých partách a společenstvích. Ta jim mohou být oporou, nebo je zavléct do víru drog a herních automatů či sekt.
Film ukazuje dramatické osudy a také problémy v systému péče o děti, které vycházejí z dětských domovů, na některé věci je instituce prostě nepřipraví. Téma zodpovědnosti za vlastní svobodný život je výzvou pro ty, kteří vyrůstali v ústavu i v rodině. Ne každý má optimismus Ireny D.: "Vím, že když se něco nepodaří, tak se nezhroutí svět, příště se to povede..."

Krajina, zrcadlo duše

První dokumentární film ve 3D. Film o putování krajinou, které nás dovede až do krajiny naší duše. Opravdu si myslíme, že můžeme zůstat zdraví uvnitř rozbitých rodin a rozbité přírody? V průběhu filmu prochází světem poutník Marek Orko Vácha jako český David Atenborough. Vychází na konci zimy v předjaří od soutoku řeky s mořem u moderní hotelové stavby. Náš poutník Orko si uřízne větev jako poutnickou hůl a vydá se s východem slunce proti proudu řeky. Zšeřelou krajinou putuje s rozsvícenou lucerničkou jako velký princ. Na konci filmu dojde k počátku, do hor, do Boubínského pralesa k prameni se studánkou a léčivou vodou, u které je mezi vzrostlými a neudržovanými stromy u jeskyně kaplička a dřevěný kříž. Zapadá slunce a v mechu raší první sněženky jako symbol předjaří. Zásadní je použití 3D technologie pro obrazy přírody a jejího koloběhu. Chceme divákovi přírodu a život představit co nejrealističtěji a vtáhnout ho do naší filmové krajiny.

Tikající muž

Ticking Man je projekt popisující minulost, současnost a budoucnost hip hopové kapely WWW – jedné z nejzajímavějších uměleckých skupin současnosti a blízké budoucnosti. WWW jsou unikátním fenoménem na domácí hudební i obecně umělecké scéně. Jejich první videoklip Nightmare byl jedním z prvních rapových songů vytvořených v Česku. WWW jsou jiní a originální.

Obrazy pražské periferie

Páteří filmu je asociativní, snové řazení obrazů: malířská plátna, obrázkový scénář z 1. republiky, fotografie, dobové filmové záběry i autentické fragmenty periferie se volně prolínají a vytvářejí monochromatický portrét mizející Prahy. Druhá linka filmu je konfrontace původních míst pražské periferie s aktuální podobou téhož místa. V Museu a Archivu hlavního města Prahy vyhledáme dokumentační fotografie malých živností, hospodářských dvorků, krámků, zákoutí a činžovních dvorů.

Třetí linkou je pracovní dokumentace autorů, kteří se ve své tvorbě věnovali zachycením a ztvárněním periferie: črty, deníky, poznámky, náhledy zmuchlaných vyhozených fotografií. Poslední linkou filmu je osobní svědectví autora námětu, který v 50. letech vyrůstal na tehdejší periferii Prahy ve Strašnicí
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace