Tomáš Bojar

Česká republika

Tomáš Bojar

režie, scenář, producent

Fotbal naruby

Dokumentární seriál založený na principech úspěšného celovečerního filmu Dva nula. 8 fotbalových stadionů, 8 zápasů, 8 dílů. Fanoušci v roli hvězd, hvězdy v roli fanoušků. V každém z dílů je pět různých fanoušků reprezentujících specifické lidské typy pozorováno z dálky během slavného fotbalového derby. Reagují na společné události, které jim zápas přináší, ale každý z nich to dělá po svém. Tento živý, autentický materiál je následně promítnut samotným hráčům, co se do tohoto utkání zapojili. Jejich úkolem je vybrat "fanouška zápasu", jehož čeká závěrečný penaltový rozstřel. Fotbal se tu tak představí naruby: fanoušci budou hrát hlavní roli a fotbalové hvězdy tu naopak vystoupí v roli diváků. Výsledkem bude originální televizní formát s výrazným komediálním potenciálem i společenskou výpovědí.

Ve dne v noci

Pražský park Stromovka a jeho nejbližší okolí představuje pozoruhodné místo. Není to jen kus přírody na kraji metropole, není to jen prostor sloužící k odpočinku, sportování a různým dalším městským kratochvílím. Stromovka a její okolí se může stát zmenšeným modelem světa, mikrokosmem, v němž se zrcadlí život přírody, člověka i společnosti. „Hovory lidí“ – co je zajímá, co je trápí, jaké hodnoty jsou pro ně důležité, jak jeden k druhému přistupují, jak spolu mluví, co si myslí o sobě, o druhých, o stavu společnosti i o stavu světa. Film je v základní dramaturgické struktuře rozprostřen ve všech ročních obdobích, jimž odpovídají čtyři základní fáze lidského života. Osudy lidí a přírody se propojují. Dokumentární film, který spojuje společensko- sociologickou formu s anketními prvky, výsledkem je sonda do života lidí a přírody.

Ticho po pěšině

Cesta do lesa vzpomínek, který jsme už nikdy nechtěli znovu navštívit. Jen skrze znovuobjevení
jeho hloubek nalezneme sami sebe a jen skrze sebe můžeme dojít odpuštění, pochopení a nalezení
naděje, že život nekončí, ale začíná.

Metanoia

Rootlessness and dilemma — the key words that define the current generation of young Moldovans. Among them is Kristyan Panchuk, a producer, DJ, and founder of the collective Metanoia Underground, which organizes techno parties in a bunker on the outskirts of Chișinău.The film Metanoia is conceived as a character-driven portrait of a young artist facing challenges on his path toward realizing his dream of “real techno” in Moldova. After the initial success of his raves comes decline, and he is forced to close the Bunker. Frustrated and stuck, he tries to find a new venue, sponsor, or audience, but his motivation gradually fades.
Kristyan’s family background reveals both traumas and the roots of his worldview. After emigrating from Moldova, his parents divorced, each starting a new family in a different country. Emotionally, he is attached to his grandparents, especially to his grandfather, who became a father figure to him. From him he inherits nostalgia for Soviet times, patriotism, and pro-Russian attitudes. Against the backdrop of Kristyan’s search for identity and his radicalization, we witness Moldova’s crucial political transformations. The successful referendum on enshrining pro-European integration in the Moldovan constitution and the decisive victory of the pro-European party in the parliamentary elections signal a Western-oriented trajectory. Yet within the country, there remain active forces longing to reverse this course of history. Kristyan represents this group — although still politically inactive, his grandfather, pro-Russian friends, and Telegram channels slowly ignite in him a resentment toward the “degenerate West.”
In this sense, Moldova’s story mirrors that of other countries with a Soviet past — all undergoing an inner transformation, a metanoia, as they struggle to define their civilizational direction in the midst of the war in Ukraine.