Love express - podivuhodný případ Waleriana Borowczyka
Jak se filmový režisér dostane od uměleckého filmu k softpornu? Jak se z uznávaného umělce stane tvůrce pornografických snímků a z génia potížista? Love express je dokumentární filmová esej, vyšetřující jednu z největších záhad kariérního obratu v evropském filmu 20. století. Miláček evropských filmových kritiků a intelektuálů, Walerian Borowczyk a jeho pád z výšin slávy do vod pornografie, zneužívání a zpustnutí, pád stejně závratný jako náhlý.
V sedmdesátých letech byl uctíván po boku Bunuela, Felliniho a Bressona jako jeden z největších vizionářů evropské kinematografie, uznáván zejména za vynalézavost svých krátkých animovaných filmů, i za puntičkářsky režírované hrané filmy. V osmdesátých letech už byl označován za tvůrce "uměleckého porna" a kritika jím opovrhovala. Kariéru ukončil jako režisér televizních erotických seriálů vysílaných v pozdních nočních hodinách, zatímco se neúspěšně snažil o uvedení nových hraných filmů. Dokument Love express se vydává rozplétat nejen příčiny úpadku Borovczykovy pověsti, ale také poukazuje na velké změny přístupu Evropanů k sexualitě, cenzuře a kontrakultuře, které se objevily na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a do velké míry formovaly kulturní prostředí. Je to příběh o šíleném filmaři a jeho vymezení se vůči kritikům, společnosti a vznikajícímu umělěckofilmovému průmyslu. Příběh o umělci, který bojuje a prohrává bitvu se svou pověstí.
V sedmdesátých letech byl uctíván po boku Bunuela, Felliniho a Bressona jako jeden z největších vizionářů evropské kinematografie, uznáván zejména za vynalézavost svých krátkých animovaných filmů, i za puntičkářsky režírované hrané filmy. V osmdesátých letech už byl označován za tvůrce "uměleckého porna" a kritika jím opovrhovala. Kariéru ukončil jako režisér televizních erotických seriálů vysílaných v pozdních nočních hodinách, zatímco se neúspěšně snažil o uvedení nových hraných filmů. Dokument Love express se vydává rozplétat nejen příčiny úpadku Borovczykovy pověsti, ale také poukazuje na velké změny přístupu Evropanů k sexualitě, cenzuře a kontrakultuře, které se objevily na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a do velké míry formovaly kulturní prostředí. Je to příběh o šíleném filmaři a jeho vymezení se vůči kritikům, společnosti a vznikajícímu umělěckofilmovému průmyslu. Příběh o umělci, který bojuje a prohrává bitvu se svou pověstí.