Jana Vlčková

Filmový dokument Father David je portrétem duchovního muže, kterého se zmocnily docela přízemní materiální touhy. Bývalý voják a katolický kněz David Romo se stal nejvýraznější figurou rychle expandujícího kultu Svatá smrt. Několik se na jeho mších tlačily tisíce věřícíh a ve svém chrámu oddával celebrity z telenovel. Jednoho rána Otce Davida ale přímo před chrámem zatkla policie. Nyní si odpykává čtyřicetiletý trest za to, že paralelně se svou duchovní činností vedl devítičlenný gang, který vydíral a unášel a lidi, a to včetně dvou federálních poslanců.

Experimentální metrický film zviditelňuje estetické rytmy hospodářských cyklů průmyslové výroby od ekonomické krize po období oživení. Organizačním principem filmu jsou údaje o vývoji automobilového, chemického a těžkého průmyslu od roku 2009 do současnosti. V průmyslu pracuje 37% ekonomicky aktivních obyvatel České republiky, což z ní činí nejprůmyslovější zemi Evropské unie. Hospodářská krize výrazně zasáhla některá odvětví, kdy došlo k poklesu výroby, snížení počtu zakázek, celkového obratu i počtu zaměstnanců. Film vychází z údajů o průběhu krize a oživení v jednotlivých odvětvích, které se promítají do obrazů továren. Konkrétně film sleduje vývoj z hlediska vývozu a dovozu, tržeb ze zahraničního i domácího obchodu, objemu zakázek či proměn mezd a počtu zaměstnanců pracujících v daném odvětví. Křivky grafů vyjadřujících proměnu těchto ukazatelů za šest let se otiskly do průběhu jednotlivých parametrů obrazu: sytosti, jasu, ostrosti, kontrastu, či konkrétních barev. Konceptuální propojení vývoje průmyslu a proměn obrazu stvrzuje časová osa: jedna minuta dané části představuje jeden rok života daného odvětví.

Ve filmu Křehká identita hledá osobitá slovenská režisérka Zuzana Piussi současnou podobu toho, jak její krajané chápou svoji národnost. Vyslovuje obavu, že slovenské národnostní cítění má křehké kořeny a je snadno politicky zneužitelné. Její hrdinové se často vymezují vůči významným českým postavám československých dějin a hledají nacionální kořeny ve společné „přednacionální“ minulosti Velké Moravy. I když mnohé příběhy působí tragikomicky, bouřlivý vývoj sjednocené Evropy ukazuje, že hledání vlastní identity je křehká věc nejen na Slovensku.

Celovečerní dokumentární film, jehož hlavním principem je analogie a tématem pak konec: smrt, konec světa, vyhynutí, bezcestí, nezvratné uplývání... Film je nesen příběhem starého Noema, který byl vyvolen, postavil si loď a do ní vměstnal živočišné druhy. Cestuji po Čechách, Evropě a Africe. V Egyptě se staví největší česká válečná loď, v Polsku pohřbívají prezidenta, na umírající Evropu je nejlepší pohled z druhé strany Gibraltaru, v Bratislavě tiká stroj, který přesně odpočítává dobu do konce světa, čínský spisovatel říká, že konec nepřijde s vodou, ale s pískem, který zasype naše města, svobodný zednář náš učí o smrti, masopusty, reje atd. Dívám se a ptám se. Například: Co je to být vyvolený? Co se stalo během potopy s rostlinami? A s knihami? Jaktože známe předpotopní bestie? Nastává konec světa, co nás můžete naučit? A hlavně: co to je konec? Kdy? Proč? Jaký je jeho smysl? Roadmovie, filosofie, řemesla, láska a smrt.

Modlany, vesnici na Česko - Německé hranici, objevili Saudové a Kuvajťané a chystají se tu postavit více než 200 domů. Většinou jsou to rodiny s postiženými dětmi, kteří přijíždějí na velkou část roku do lázní v nedalekých Teplicích. V jedné z nejateističtějších zemí na světě se místní připravují na "muslimskou invazi". Na pozemcích vlastněných Araby už kdosi zakopal několik prasečích hlav. Martin Dušek (K oblakům vzhlížíme, 2014) se chystá zachytit "střet civilizací" přímo v rodné vesnici svých předků s typickým mixem ironie a empatie. Natáčet plánuje v Severních Čechách i na Blízkém východě.