Kdy už ten vítr ustane

Krymští Tataři si v průběhu dějin vytrpěli mnohé. Stalinovy čistky a násilné deportace je odsud vypudily na téměř padesát let. Po svém návratu v roce 1988 si svého kraje dlouho neužívali. Po ruské anexi v roce 2014 opět čelí represím a zvažují, zda za těchto podmínek své domovy raději neopustí. Filmaři přijímají pozvání do několika Krymsko-tatarských domácností a nechávají si vyprávět, jak hluboce se jich dané události týkají. Dokument zachycuje i detaily jejich každodenního života, do kterého patří takové naschvály, jako je třeba opětovné odstřihnutí televizního vysílání. Časté skypové hovory mezi těmi, kdo zůstali, a těmi, kdo odešli, pak dokreslují pohled na minulost i současnost obyvatel Krymu, kteří opět čekají, „až vítr ustane“.