8 1/2 lahve

Film popisuje osobní cestu a zkušenost s životem uprchlíků tábora Al Amari. Na začátku filmu přijíždí režisérka do uprchlického tábora Al Amari v Ramalláhu. Vzápětí se divák prostřednictvím autentického pohledu přímo samotných aktérů seznámí s obyvateli tábora. Každá z postav sama natáčí svůj den. Uvidíme tedy, co je pro ně důležité, co denně řeší a s čím a s kým se setkávají. Vznikne tak mozaika 8/9 různých osobností a pohledů. Ačkoliv je každý z aktérů odlišný, všichni mají něco společného. Film předesílá několik rovin. Divák zakouší místo prostřednictvím mě – poznává mou zkušenost a cestu do Al Amari společně se mnou. Zároveň film zprostředkovává velmi osobní vhled každého z místních uprchlíků. Myšlenka, která protkává celý film, nabízí ovšem obecnější charakter. Film řeší otázku uvězněnosti ve vzduchoprázdnu a nemožnosti mít zcela ve svých rukou naplnění svého osudu, což je do značné míry univerzální otázka, kterou někdy řeší každý, jen ve zcela jiných podmínkách a situacích. Přičemž Al Amari je příkladem této situace.