Synopse
V lednu 1991, v posledních dnech SSSR, Ústřední televize v Moskvě shromáždila mladé lidi z patnácti sovětských republik, aby se jich zeptala, jak vidí svou budoucnost ve “spolehlivé záruce přátelství národů”, jak to nazývala sovětská hymna. Někteří ze zpovídaných měli dost odvahy, aby otevřeně volali po rozpadu “příšerné SSSR” a chtěli nechat totalitu za sebou.
Po více než 25 letech ti samí lidé, nyní již dospělí, slyší Vladimira Putina nazývat rozpad SSSR “největší geopolitickou tragédií 20. století” a vidí tak navracející se znaky a rétoriku totalitní éry, a také některé z ošklivých rysů druhu Homo Sovieticus v mysli a postojích lidí. S pomocí protagonistů – figurantů onoho historického pořadu, režisér filmu Ivo Briedis mapuje symptomy totalitní mysli vně i uvnitř nás.
Po více než 25 letech ti samí lidé, nyní již dospělí, slyší Vladimira Putina nazývat rozpad SSSR “největší geopolitickou tragédií 20. století” a vidí tak navracející se znaky a rétoriku totalitní éry, a také některé z ošklivých rysů druhu Homo Sovieticus v mysli a postojích lidí. S pomocí protagonistů – figurantů onoho historického pořadu, režisér filmu Ivo Briedis mapuje symptomy totalitní mysli vně i uvnitř nás.