Synopse
Hladíkovy na pohled jednoduché akce staví na hlubších úvahách, které mnohdy vycházely z rozhovorů s přáteli a umělci, kteří takto hledali únik z omezeného tematického repertoáru totalitní společnosti. Realizování uměleckých akcí bylo do jisté míry empirickým ověřováním těchto rozhovorů. Jako vhodný terén k těmto uměleckým experimentům sloužila Hladíkovi především krajina a nenápadné osobní intervence do ní.