Strážci války

Muž se navrací do své rodné země, aby se zúčastnil pohřbu. Těla jeho rodičů byla nalezena v masovém hrobu. Ten, kdo se po dvaceti letech navrací domů, chce znát odpovědi. Válka ale žádné nenabízí, namísto toho přináší jen další otázky. Dům, který musel opustit, byl obydlen cizími lidmi a teď jen chátrá. Jeho stěny jsou poznamenány vzpomínkami i násilím. V jednotlivých pokojích hledá tento muž význam nedávných událostí. Vzpomínky se překrývají s ohranými záběry ze starých videokazet – každodenní rutina z městečka, které nikdy nemělo zažít válku. Svým vlastním způsobem tak začíná muž zpochybňovat významy slov domov, kořeny, útěk, válka, exil, budoucnost i mír. Nakonec dochází k tomu, že "možná tou jedinou pravdou je, že mé město se vůbec nezměnilo, že zůstalo stále stejné, čekajíce na mne, nikam nepospíchajíc. Skoro jako by vědělo, se dříve nebo později vrátím a budu se snažit smířit se s minulostí."