Synopse
Nic nezobrazuje křehkost lidského života lépe než pohled na čerstvě narozené dítě. A tímto také film „Na svět“ začíná, pomalu a tiše, ovšem znepokojivým obrazem – obrazem novorozeněte lapajícím po dechu v inkubátoru. Dítě je za plexisklem, dvojitou hradbou jednotky intenzivní péče gynekologické kliniky ve Vídni. Tématem filmu je právě tato nejniternější komora. Analýza této instituce ukazuje každodenní rutinu a záležitosti největší důležitosti na výpravě napříč sesternami a odděleními matek po porodu, přes recepce, čekárny a vyšetřovny. Režisér Constantin Wulff se vzdává konvencí televizní reportáže a neposkytuje nám jen všestranné portréty žen na sklonku mateřství, záběry typu „co ta či ona postava dělá právě teď“ nebo klasické lidské příběhy, ale volí jiný přístup. Předkládá nám stručné, ale intenzivní epizody.