Próza času

Film se dotýká problémů dětí, které opustily nebo týraly vlastní rodiče. Mladá dívka si sama pro sebe zpívá dětské písničky, chlapec vypráví o tom, jak byl přivázán za řetěz, který měl omotaný kolem krku a jak ho jeho otec bil, v jiném příběhu se dovídáme o babičce, která vychovává svá vnoučata a ti jí říkají mami. Tvůrci tohoto dokumentu se vracejí k hodnotám, jež byly dříve svaté a respektované, ale dnes je lidé ignorují: vychovat dítě, vyhloubit studnu a postavit dům. Děti jsou opuštěné, kdysi krásné domy jsou ponechány svému osudu a studna, někdejší symbol víru událostí života je opuštěna a vysychá. Svět pošramocený minulostí, a jak se zdá prokletý přítomností. Vypadá to, že vychovat dítě, postavit studnu a vybudovat dům už dnes pozbylo na významu.