Synopse
Deportace Poláků ze západních regionů Polska, které v roce 1939 zabrali Němci, začaly ihned po ukončení války. Stovky tisíc obyvatel polských měst a vesnic čekalo vystěhování z vlastních domů a zabavení jejich soukromého majetku; během tohoto řádění jich bylo mnoho zabito. Tento příběh je vyprávěn z pozice tří postav a poskytuje tak tři rozdílné úhly pohledu. Zwi Steinitz je Žid z Poznaně, jehož rodinu deportovali za „Generalgouvernementu“ a většina z nich pak byla zabita o tři roky později v táboře smrti Bełżec. Henryk Jaszcz, který se angažoval v protinacistickém odporu také zažil deportaci za „Generalgouvernementu“. Dieter Bielenstein se narodil v Lotyšsku, ale jeho rodina uposlechla Vůdcova „Heim ins Reich“ a usadila se v Poznani roku 1940.