Ocelové slzy aneb Cesta Vladimíra Stehlíka za Lubomírem Krystlíkem
Dokumentární komedie o době velkých nadějí a ještě větších zklamání, divoké české cestě ke kapitalismu, o strmém vzestupu a hlubokém pádu. A také film o umění stárnout a o způsobech, jak se lze vyrovnat s krachem velkých očekávání. Dva starci vzpomínají, jak spolu dobývali vrcholy českého kapitalismu. Vladimír Stehlík a Lubomír Krystlík, generální ředitel a jeho osobní poradce - v polovině devadesátých let dvacátého století hlavní hráči v privatizaci ocelárny Poldi Kladno. Kdysi byli na vrcholu, dnes pobírají mizerný důchod a ten je ještě u bývalého generálního ředitele obestavený několika exekucemi. Poldi Kladno je už mnoho let v konkurzu a na minulost lze už jen živě vzpomínat.
Rudý kovboj
Špionážní dokumentární film, agenti, řídící důstojníci naší StB a maďarské vojenské rozvědky MNVK/2, super tajné dokumenty o možné nukleární válce, mrtví. Pokud by se studená válka v 80. letech přehoupla v "horkou", z tehdejšího Západního Německa by se s velikou pravděpodobností stalo jaderné válčiště, i se všemi důsledky pro okolní Evropu a NATO by se Sovětským svazem, reprezentovaným všemi zeměmi Varšavské smlouvy, jako protivníky, téměř jistě v Evropě válku velmi rychle prohrálo. Protože i na našem území byla skladiště sovětských nukleárních hlavic, ty by podle sovětských mobilizačních plánů byly pravděpodobně použity pro blízké cíle v tehdejším NSR, s reálnou pravděpodobností odvety. Zasloužil by se o to klíčovou měrou americký občan, špion, důstojník US army Sgt. Clyde Lee Conrad, kterému se podařilo minimálně 17 let prodávat východním rozvědkám zásadní přísně tajné dokumenty NATO. Šlo o největší únik tajných informací v historii NATO. Americké i německé tajné služby pracovaly na odhalení úniků informací, způsobených Conradovou špionážní skupinou, řadu let, potřebovaly, kromě vlastního odhalení zdroje úniku informací, také dostatek důkazů pro soudní řízení. Past sklapla 23. srpna 1988. Conrad byl během procesu, který trval dva roky tzv. velkým senátem v německém Koblenzi, odsouzen na doživotí.
Tady a teď / Mír s mozkem
Portrét myšlení třech českých a slovenských vědců (materiálový fyzik, kognitivní vědec a badatel v oblasti robotiky), kteří se současně věnují meditaci. Film o hranicích poznávání skrze vědu a o místě, kde se potkává se subjektivní introspekcí. Detailní analýza času, prostoru a soustředění za pomoci dokumentárních a lehce experimentálních prostředků.
Happy Farmers
„Happy Farmers“ je krátký dokumentární film o Happy Farm, zeleninové ekofarmě v jižní Francii. Farma je součástí buddhistického kláštera Plum Village, založeného Thich Nhat Hanhem, zenovým mistrem původem z Vietnamu. Laičtí obyvatelé kláštera založili farmu v roce 2012 na jílovité neúrodné půdě, ale díky jejich zaujetí (a spoustě kompostu) farma každý rok vzkvétá víc a víc. Je ale život v klášteře opravdový život?
Film byl natočen v září 2016 malým štábem z České republiky, nyní je ve fázi crowdfundingu za účelem dofinancování postprodukce. Premiéra by měla být na jaře 2018.
Film byl natočen v září 2016 malým štábem z České republiky, nyní je ve fázi crowdfundingu za účelem dofinancování postprodukce. Premiéra by měla být na jaře 2018.
Údolí srdce
“My father was a priest, my grandfather was a priest, my brother is a priest, I want something different.”
Through a recruitment program for workers from the developing world, young Purna finds himself in the Czech Republic. He knows nothing of the country, but hopes for a brighter future than the one awaiting him in Nepal, where corruption and nepotism rule. He dreams of earning money and building a life free from the strict rules of his remote Himalayan community—still bound to ancient cycles of nature and religion.
In Europe, he longs for connection, immediately seeking a local girl to ease his loneliness and perhaps become his life partner. But he soon confronts the harsh reality of his social standing, his confusion with a society driven by consumption, fleeting relationships, and the unraveling of family bonds.
When Purna returns to Nepal for a visit, his mother pleads with him to provide not only financial security for her old age, but also to marry a Nepali bride according to tradition. She enlists relatives and friends to find the “right” girl—one who belongs to the same highest ritual caste of Brahmins.
Torn between two worlds Purna abandons his inner rebellion. In the face of modern uncertainty, he begins to long for the stability of his community’s old rules—even if it means an arranged marriage within his caste.
And yet, despite this pull back to tradition, he cannot imagine giving up Europe.
Through a recruitment program for workers from the developing world, young Purna finds himself in the Czech Republic. He knows nothing of the country, but hopes for a brighter future than the one awaiting him in Nepal, where corruption and nepotism rule. He dreams of earning money and building a life free from the strict rules of his remote Himalayan community—still bound to ancient cycles of nature and religion.
In Europe, he longs for connection, immediately seeking a local girl to ease his loneliness and perhaps become his life partner. But he soon confronts the harsh reality of his social standing, his confusion with a society driven by consumption, fleeting relationships, and the unraveling of family bonds.
When Purna returns to Nepal for a visit, his mother pleads with him to provide not only financial security for her old age, but also to marry a Nepali bride according to tradition. She enlists relatives and friends to find the “right” girl—one who belongs to the same highest ritual caste of Brahmins.
Torn between two worlds Purna abandons his inner rebellion. In the face of modern uncertainty, he begins to long for the stability of his community’s old rules—even if it means an arranged marriage within his caste.
And yet, despite this pull back to tradition, he cannot imagine giving up Europe.
Rojavo, má lásko
The film follows Miroslav and Markéta Všelichovi, who met in the Kurdish autonomous region of Rojava. Miroslav joined the Kurdish YPG militia in the fight against ISIS, while Markéta worked there as a humanitarian volunteer. They became a couple and were later arrested in Turkey and imprisoned for their involvement with the Kurdish forces.
After their release and return to Czechia, they try to rebuild their lives. They start a family and search for stability they never had. Though grateful for their daughters, they carry psychological scars from prison. Mirek endured solitary confinement, and unresolved questions about responsibility for their arrest create tension between them.
Five years later, they live in a damaged house in northern Bohemia, slowly rebuilding it. The endless work consumes their time and replaces the ideals that once defined them. Mirek considers returning to military life, longing for purpose and recognition. Markéta dreams of humanitarian work but remains grounded in motherhood.
Memories of Rojava persist as a place where they felt respected and connected. In Czechia they often feel misunderstood. They travel to Iraq hoping to reach Rojava, only to realize that even if they return, it can no longer be their future. The film closely observes their struggle to accept the loss of a place that shaped their love and sense of belonging.
After their release and return to Czechia, they try to rebuild their lives. They start a family and search for stability they never had. Though grateful for their daughters, they carry psychological scars from prison. Mirek endured solitary confinement, and unresolved questions about responsibility for their arrest create tension between them.
Five years later, they live in a damaged house in northern Bohemia, slowly rebuilding it. The endless work consumes their time and replaces the ideals that once defined them. Mirek considers returning to military life, longing for purpose and recognition. Markéta dreams of humanitarian work but remains grounded in motherhood.
Memories of Rojava persist as a place where they felt respected and connected. In Czechia they often feel misunderstood. They travel to Iraq hoping to reach Rojava, only to realize that even if they return, it can no longer be their future. The film closely observes their struggle to accept the loss of a place that shaped their love and sense of belonging.