Zuzana Piussi

Slovensko

Zuzana Piussi

režisér, kamera, scenárista, producent

Křehká identita

Ve filmu Křehká identita hledá osobitá slovenská režisérka Zuzana Piussi současnou podobu toho, jak její krajané chápou svoji národnost. Vyslovuje obavu, že slovenské národnostní cítění má křehké kořeny a je snadno politicky zneužitelné. Její hrdinové se často vymezují vůči významným českým postavám československých dějin a hledají nacionální kořeny ve společné „přednacionální“ minulosti Velké Moravy. I když mnohé příběhy působí tragikomicky, bouřlivý vývoj sjednocené Evropy ukazuje, že hledání vlastní identity je křehká věc nejen na Slovensku.

Voříšek Zmizík

Předčasně zemřelý filmař, absolvent FAMU a životní radikál Vladimír Voříšek (1969 – 2013) po sobě zanechal několik krabic s videokazetami, pár filmových cívek a svazky poznámek, aforismů a básní. Pět měsíců po jeho nečekané smrti zavolala jeho někdejší spolužačce z FAMU, režisérce Kateřině Krusové advokátka a oznámila jí, že Vladimír před svojí smrtí sepsal závěť, v níž se stala jednou ze tří dědiček.
Kateřina jeho poslední vůli přijala a rozhodla se natočit film, který naplní jeho záměr vytvořit třetí film, završující trilogii, spolu s jeho dvěma filmy Zámek Zmizík a Panda s rudýma ušima. Zamýšlený středometrážní film bude současně reflektovat Voříškovu bytost a vedle navázání na jeho materiály z Tibetu a z Čech bude svého druhu jeho portrétem.

Žumpa

Film Žumpa se zabývá drogami a závislostí. Začali jsme s ním, fascinováni žebříčkem významné agentury Bloomberg, která z 52 zemí světa, kde se sledují dané údaje, vyhodnotila Českou republiku jako vítěze. Druhou výchozí fascinací byla reflexe metodik výzkumu užívání drog ze splašků městské kanalizace, které se užívají i v České republice. Rešerše a natáčení filmu nás vedly dál, k otázkám po tom, proč se kolotoč závislostí a jejich potírání nedaří potlačovat, což nutně vede i k otázkám kdy a za jakých okolností kriminalizace drog a negativní pohled na závislé chování vzniknul a jak a proč s ním bojovat. Film z kanalizace i nadzemí reflektuje komplexně tento fenomén.

Život v pekle

Se šikanou v práci se setkala více než třetina pracovně aktivních lidí. Nevyhýbá se ani státním institucím, domoci se práva je krajně obtížné..
Dokumentárně-scénický film analyzující šikanu v institucích a firmách v navazujícím sledu příběhů, které jsou sestaveny do vrstvujíciho se celku.Ostatní velký výzkum STEM / MARK z roku 2013 uvádí, že šikana postihuje 23 procent pracujících. Překvapivě velké procento z registrovaných případů se týká lidí pracujících ve veřejném sektoru, nebo ve státní správě (úřady, policie, školy, státní rozpočtové organizace). Důvody šikany na pracovišti a její příčiny jsou různé. Cílem naší pozornosti je práce s lidmi, kteří přežili takovou dlouhodobou traumatizující zkušenost.

Miluj generály

Návrat jednoho z prominentních vězňů Barmského režimu zpět do vlasti, odkud odešel, poté co byl propuštěn po 20 letech z vězení, kde tajně nafotil 600 nikdy nepublikovaných fotografií, které užilo OSN v jednáních s vojenskou juntou. Cesta za lidmi z obou stran léta rozdělené společnosti dává jiný pohled na možnosti soužití, odpuštění a pohledu na vlastní život i společnost. Před volbami 2020 chce Banyarr vědět, zda je možné žít zpátky v zemi. Tuto jednoduchou otázku si kladou stovky milionů lidí, kteří uprchli z jejich zemí, kteří trpí drsnými režimy nebo dokonce válkami. Chce vědět, zda je demokratický a otevřený rozvoj společnosti možný, a to navzdory vzrůstajícím rozporům na mnoha úrovních.

Naslouchači snů

Film Naslouchači snů zkoumá, jaké obrazy o současném stavu světa a jeho blízké budoucnosti jsou už dnes obsaženy v našem kolektivním nevědomí. Jakou zprávu nám mohou zprostředkovat naše sny v době finančních a migračních krizí, sílícího extremismu, sále se zvyšující spotřeby, růstu populace, globálního oteplování a teroristických útoků?
Skrze příběhy lidí, kterým sny zasáhly významně do života nejen na úrovni individuální, ale i svým nadosobním přesahem, a skrze výstupy nejnovějších vědeckých výzkumů snů (včetně realizace výzkumu vlastního), film zprostředkuje kolektivní povahu snů jako dokumentární výpověď o naší době a světě, v němž žijeme. Svébytný výtvarný jazyk filmu si pohrává s aktualizací symbolického jazyka snů, procesovostí, experimentem i hereckou akcí.

Olympijský mezičas

Film zkoumá odkaz Olympiád v nekolika městech, která už Olympiádu absolvovala a nyní se chystá na její reprízu. Jaký byl přínos Olympiád pro tato města a jejich země? Jaká jsou pro a proti k pořádání masových sportovních soutěží? Vedle Evropy zavítáme i do Asie a sledujeme dva rozdílné přístupy k pořádání a her a jejich architektonický odkaz a zásahy do veřejného prostoru - v Pekingu a Tokiu, města, která mají zkušenost z pořádání a nyní jsou v “poločase” příprav a nové olympijské výstavby na nadcházející Olympiády. Po troskách olympijských stadionů v Athénách se budeme toulat a vnímat je prostřednictvím mladého čínského fotografa a urbex explorera Ťiang Šeng-ta, jehož vášní je dokumentování opuštěných a rozpadajících se míst. Spolu s ním do filmu bude zasahovat také režisérka Haruna Honcoop, ať už svými otázkami nabo jako společnice na Ťiangových cestách. Budeme sledovat zásah do urbanismu měst v podobě stadionů, které po třítýdenním svátku, kdy sportovci z celého světa stadiony opustí, zůstanou často ležet ladem úplně, anebo v tom lepším případě jsou dále využívány a případě najdou jiné uplatnění. Mají gigantické stavby Olympiády trvalé využití? Nebo je třeba betonovo-hliníkové konstrukce vyhodit do vzduchu jako v Atlantě? Je pořádání Olympijských her udržitelné z urbanistického hlediska? Jaký mají megalomanské stavby smysl pro posílení prestiže státu? Evropské názory a kontroverze postavíme do kontrastu se dvěma asijskými olympijskými velmocemi - s Čínou Japonskem, kde finanční náklady do pořádání Olympijských her prudce a násobně narostly a dále narůstají. Poukážeme na dopady velkých investic na prestižní budovy, kde ztráty často narustaji do výši milionu dolaru. Je přesunutí her do ekonomicky prosperujících zemi ve východní Asii (Japonsko, Čína, Korea) předznamenáním nového dělení světa, ve kterém euroamerická civilizace a její humanistické a demokratické hodnoty ztrácejí zásadní postavení?
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace