Jan Hubáček

Juraj Jánošík (*1688 - †1713) byl legendární zbojník a ačkoli bylo natočeno množství hraných filmů, seriálů a animovaných snímků, filmový dokument zatím nevznikl. Peter Adamov (*1974), žilinský hudebník a folklorista čerpá z materiálů uznávaného historika Josefa Kočiše a zároveň využívá „jarmareční písně“ se zbojnickou tématikou (něco jako tehdejší bulvární tisk). Úryvky písní budou zinscenovány v podobě krátkých hudebních videí s dobovými reáliemi, postupně se prolínající dokumentem a zprostředkují divákovi kontakt s konkrétními místy a výjevy ze života Jánošíka. Pohled na Jánošíka se v průběhu staletí měnil: za života jej odsoudili k smrti, národní obrození z něj udělalo vlasteneckého bojovníka s nadpřirozenými schopnostmi. Za komunismu byl stále „hrdinou prostého lidu“, nesmělo se však uvádět, že v mládí studoval na kněze. V dnešním kapitalismu se naopak vedoucím garniturám napojeným na média příliš nehodí existence a odkaz postavy, která byla schopna burcovat lidi k občanskému aktivizmu - sportovci a popové hvězdy jsou idoly „mnohem bezpečnějšími“. Postava Jánošíka je očerňována a bagatelizována. Kdyby žil dnes, byl by označen nejspíše za teroristu. Za poslední roky nashromáždil Peter Adamov rozsáhlé archivní materiály i desítky hodin vlastního videa - točil bezprostřední rozhovory s místními obyvateli, zajímá se o jejich vztah k místu, historii, folkloru a samozřejmě ke zbojníku Jánošíkovi. Tento video materiál se pro samotný dokument z formálních i technických důvodů příliš nehodí. Chceme jej však využít pro vznik cross-media projektu, rodícího se paralelně. V internetové aplikaci by měl „divák“ možnost sledovat životní příběh Jánošíka interaktivně, zasáhnout do jeho vývoje a sám si volit objem a druh informací, interagovat s přednastavenými postavami a s dalšími online uživateli. Mobilní internet umožní přístup k aplikaci i přímo z terénu v krajině okolo Terchové (okres Žilina), což otvírá tomuto interaktivnímu cross-media dokumentu další možnosti.

Téma gentrifikace není v české společnosti příliš známé, byť gentrifikace v českých městech probíhá již několik let. V Brně je nejviditelnější v oblasti Cejlu. Cejl, známý také jako „Bronx“, „Ghetto“, „Cigánov“ je v rámci ČR unikátní svou blízkostí samotnému centru Brna a specifickou atmosférou, která je zapříčiněná výraznou proměnou obyvatelstva za poslední dvě století, od panských poddaných přes Židy a Němce až po romskou minoritu a současné gentrifikátory.
Film ukáže obě stránky debaty. Tu, která hlásá, že tento proces je negativní a jde proti chudým lidem. A druhou, která zdůrazňuje pozitivní revitalizaci měst a čtvrtí. Gentrifikace je příkladem, na kterém můžeme ukázat komplexnost moderního světa.

Dokumentární film s environmentální tématikou sleduje v prologu, čtyřech kapitolách a epilogu osudy pestré skupiny protagonistů.
Společným jmenovatelem všech kapitol je Arthur Sniegon, mladý český přírodovědec, který již pět let upíná veškeré své snahy k ochraně ohrožených afrických slonů.
Arthurovi v jeho úsilí pomáhá fenka belgického ovčáka Cama, pronásledující pašeráky, dobrovolník Matúš, jehož nadšení však zhatí tragická nehoda, při které přijde o život a Desiré, Kamerunec, kdysi vyhlášený pytlák, dnes ochránce africké přírody. Příběhy všech postav se prolínají až k závěru, který je sváže dohromady.