Ondřej Vavrečka

Česká republika

Ondřej Vavrečka

střih, režie, scenář, kamera, zvuk

Isomorfie

Dokumentární muzikál, v němž a podle nějž budou tancovati nemnozí, neboť mnozí se domnívají, že ví. Výluh z tvarových podobností, stejností, isomorfií: špioni se podobají chorošům, půdorys rotundy se podobá půdorysu pumpy, rotunda srostlým klouzkům, umění grantům, opice chlapci vytahujícímu si trn z nohy, šňupání kouření, Chaplin pašerákovi a tak dále podobně. Isomorfie sleduje skutečný příběh státní úřednice Jany K., která svou státní službu z vážných důvodů opouští a vydává se všanc daleko nejistější existenci. Vše tedy musí začít cestou na hřbitov. Like a rolling stone!

Mezi stromy

Film o deseti nedůležitějších slovech: království (10), základ (9), vítězství (8), sláva činění díku (7), krása vyrovnání (6), možnost chovat se milosrdně (5), síla odpustit (4), slovníková moudrost (3), porozumění (2) a zářící koruna (1). Film se odehrává v dokumentárně žité, demonstrující současnosti českého království, jehož hlava – Václav Havel – právě skonala. Jeden z protagonistů filmu, Zdeněk Neubauer říká, že fakt, že se nyní ocitáme po konci dějin, že čekáme na nový počátek, zcela vůbec neznamená jistotu příchodu tohoto počátku. Můžeme to totiž klidně prošvihnout. V této říši jsou pak především dva: Boris a Johana. V ne-době mnohoznačnosti chtějí položit počátek novému a vytvořit tak základ všeho – tedy vztah. Hledají, každý po svém, výraz lásky: anketou, mnohoženstvím či sublimací do umělecké tvorby. Procházejí zbývajícími osmi slovy, které se jim a nám společně vyjevují na plátně našich českoslovanských vědomí. Nakonec dosahují Slunce.

No a konec

Celovečerní dokumentární film, jehož hlavním principem je analogie a tématem pak konec: smrt, konec světa, vyhynutí, bezcestí, nezvratné uplývání... Film je nesen příběhem starého Noema, který byl vyvolen, postavil si loď a do ní vměstnal živočišné druhy. Cestuji po Čechách, Evropě a Africe. V Egyptě se staví největší česká válečná loď, v Polsku pohřbívají prezidenta, na umírající Evropu je nejlepší pohled z druhé strany Gibraltaru, v Bratislavě tiká stroj, který přesně odpočítává dobu do konce světa, čínský spisovatel říká, že konec nepřijde s vodou, ale s pískem, který zasype naše města, svobodný zednář náš učí o smrti, masopusty, reje atd. Dívám se a ptám se. Například: Co je to být vyvolený? Co se stalo během potopy s rostlinami? A s knihami? Jaktože známe předpotopní bestie? Nastává konec světa, co nás můžete naučit? A hlavně: co to je konec? Kdy? Proč? Jaký je jeho smysl? Roadmovie, filosofie, řemesla, láska a smrt.