Pohyblivé písky

Filozofické úvahy o Izraeli vplouvají do ztvárnění osobního zápasu o identitu: Otec autorky přijel v roce 1946 do Izraele jako židovský uprchlík. Volání po harmonickém soužití se promítá do přesýpání zrn jednoho obrazu do dalšího, přičemž výjevy čerpá i z dokumentu Izrael, země osudu (1977, r. Jacques Madvo). 

"Film vznikl výhradně pomocí optické kopírky, a pohyblivé obrázky a snímky tak přitahuje rytmus a význam. Filozofická slova Martina Bubera evokují reflexi skutečnosti." M. Pillerová