Synopse
Dovednosti filmaře se mohou měřit s dovednostmi skladatele. Současná hudba a komedie hrají výstřední hru se zvuky a obrazy. Rakouský filmař Edgar Honetschläger spolupracoval na svém posledním díle, moderní opeře, se svým krajanem Peterem Ablingerem. Slovo 'opera' stěží významově obsáhne tuto podívanou. Ablingerovu operu nelze omezit na pouhé jeviště. Některé prvky se odehrávají i před ním. Kupříkladu "libreto" Tawada Yoky lze najít jedině v knižní formátu, tudíž v opeře ani nezazní. Součástí jevištního provedení je projekt, který má 26 sedadel, a je k vidění různě po ulicích Grazu, městě, které si operu objednalo. Ablingerovo dílo lze považovat za operu o opeře, ale zároveň i za antioperu složenou skladatelem, který sice proti opeře nic nemá, ale na druhou stranu je toho názoru, že by tento žánr chtěl trochu inovace. Honetschläger je podobného názoru. Avšak na rozdíl od skladatele jde o krok dál. Filmař nijak neinovuje žánr operního filmu, nýbrž jednoduše začne se základními principy a nabídne hravý úvod do žánru, který zatím vůbec neexistuje. Jedná se o žánr, v němž si výprava, vizualizace a natáčení vyměnily role. Filmař se stává divadelním režisérem, tudíž užití slova "natáčení" není zrovna na místě.
Fotogalerie
