Synopse
Poloprázdná vesnice, v níž až na jednu rodinu s malým dítětem žijí samí staří lidé. Pojízdná prodejna zavítá jednou týdně. Zbývá čas nehybnosti, skrývající ovšem souvztažnost složitých vnitřních a vnějších dějů.
Objevení pomalosti a dědictví východoevropské dokumentární lyričnosti spoléhá v náladě beznaděje a loučení na poezii náznaků s víceobsažným emocionálním nábojem. Obrazy konkrétní vsi zde mají platnost výchozí scenérie i symbolu, jako takové je režisér vzájemně spojuje a vytváří vnitřní souvislosti pře mezi pokorou a rezignací.
Snímek je také svědectvím o trvající podobě jedné z linií dokumentárního filmu, styl jako by vzdoroval času, k proměnám dochází jen na povrchu, nezřetelně, a to, co se mění, není stejné povahy jako to, co je neměnné.
Objevení pomalosti a dědictví východoevropské dokumentární lyričnosti spoléhá v náladě beznaděje a loučení na poezii náznaků s víceobsažným emocionálním nábojem. Obrazy konkrétní vsi zde mají platnost výchozí scenérie i symbolu, jako takové je režisér vzájemně spojuje a vytváří vnitřní souvislosti pře mezi pokorou a rezignací.
Snímek je také svědectvím o trvající podobě jedné z linií dokumentárního filmu, styl jako by vzdoroval času, k proměnám dochází jen na povrchu, nezřetelně, a to, co se mění, není stejné povahy jako to, co je neměnné.