Parallel Lives

Základním materiálem a rámcem tohoto dokumentu je několikaletý projekt Mezinárodního festivalu Divadelní Nitra. Tento festival spolupracoval se šesti divadelními tvůrci postkomunistických zemí střední Evropy (Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko a Rumunsko), jejichž rolí bylo vytvořit šest děl čerpajících z materiálů v archivech tajných policií operujících v bývalém sovětském bloku za minulého režimu. To vše je pak zdokumentováno ve filmu, který podrobně sleduje nejen samotný proces vzniku divadelního díla, ale především nahlíží na konkrétní témata a příběhy, které si autoři zvolili. Režiséři těchto her se stávají vypravěči, svými alter egy. Každý z autorů má svůj specifický přístup k režii, odlišné pohledy na témata, i formy stylizace. Výsledkem jsou díla oscilující od striktně dokumentárního divadla, kde agenti a jejich oběti hrají sami sebe na jevišti (Klemens Bechtel, Německo), až ke komorní opeře, v níž jsou zpívány úryvky z rozsudku proti římskokatolickému knězi Toufarovi. Jedním ze silných okamžiků filmu bude i konfrontace protagonistů každého příběhu (pokud jsou ještě naživu) s výslednou divadelní hrou, tedy momentem, který samotné divadlo nedokáže zachytit. Dalším zdrojem materiálu jsou pak archivy tajné policie, které zpřítomní nejen dobovou atmosféru každé země, ale i atmosféru fízlování, propagandistických filmů či fotografií pořízených tajnými agenty spojenými s těmito příběhy. Výhoda tohoto dokumentárního filmu spočívá v tom, že nabízí nezvyklý interdisciplinární pohled na dané téma a dovoluje srovnání, jak se jednotlivé země vyrovnaly se svou minulostí, traumatizující pamětí a paralelami se současností.