A Two Way Mirror

"A Two Way Mirror" je filmem o ztrátách. Mohl by se odehrávat v jakékoli opuštěné, zapomenuté lokalitě. Já se rozhodla pro Liku, zapomenutý hornatý kraj v Chorvatsku, rodiště mých rodičů, kde jsem se naučila žít v souladu s přírodou a divočinou. Tato krajina mi pomohla překonat čtyři samovolné potraty a pochopit svou nemoc. Film má hermetickou strukturu o šesti kapitolách: prolog, jaro, léto, podzim, zima, epilog. Kromě přírodních scenérií natáčím také čtyři osoby, které jsou metaforou mých prarodičů. Představují čtyři období lidského života. Každý účinkující je spjat s jedním ročním obdobím - stařec s jarem, dospělý muž s létem, mladá dívka s podzimem, dítě se zimou. Tyto osoby, příroda, zvířata, dokonce i já sama, to vše dokresluje styl mého příběhu, který je mozaikou vzpomínek, zážitků i mé vlastní básnické tvorby. Snad bych to nejlépe vyjádřila takto: Lika je plná jeskyní, děr ve skalách, studní, propastí. Jako děti jsme se bavili hrou na čekanou: vzali jsme kámen a vhodili jej do štěrbiny a čekali, až uslyšíme, jak dopadl na dno. A já v životě házela tolika kameny... ale nikdy jsem neměla čas naslouchat. Jednoho dne jsem se rozhodla poslouchat, a tento film je tím, co jsem uslyšela. Tento film je odpovědí od života, chladného jako jeskyně.