Gorbačov. Ráj

Pro některé ničitel sovětské říše, vlastizrádce, ikonoklast. Pro mnohé mírotvůrce, věrozvěst, hybatel globálního světa. Portrét duchovního otce perestrojky a glasnosti Michaila Sergejeviče Gorbačova je intimním zápasem dvou osobností: stárnoucí, stále vitální legendy ruské politiky a kritického tvůrce, tazatele, filozofa. Oba nabízejí vlastní verzi porozumění klíčovým momentům konce socialismu v Rusku. Vitalij Manský skládá mozaiku kontemplativních momentů a diskusí prodchnutých zpěvem a poezií. Dokumentární epitaf chřadnoucího státníka kontrastující s chaosem současného putinovského Ruska. Rekviem se zurčícím pramenem rajské hudby vzpomínek na dětství. „Stojí hora vysoká, a pod horou háj, zelený a hustý, opravdový ráj. Říčka se tu vine, třpytná jako sklo, zelenavým údolím, voda odtekla. U tichého břehu, loďky klidně spí, vrby se k nim sklání, ve smutku tu dlí. Až uběhne léto, větry zavanou. Opadají lístky, s vodou odplynou. K tobě, milá říčko, jaro vrátí se. Zato moje mládí ne, navždy ztratí se.“ „Chtěl jsem za studeným mramorem vidět člověka, který se rozhodl učinit svět lepším místem k životu. A právě proto jsme se po dlouhou dobu nevzdávali v přesvědčování tohoto životem unaveného, téměř devadesátiletého muže k tomu, aby nás vpustil do svého světa osamělosti, frustrace, ale i radosti ze svobody!“ V. Manský