Synopse
Na okraji města Nizhny Tagil v ruském pohoří Uralu je malá vlaková stanice jménem San Donato – pro ruskou vlakovou zastávku nevšední název. Tato dokumentární esej vysvětluje jak a proč vzniklo toto jméno. Režisér Baluyev se vrací do prostředí v kterém vylíčil svůj předcházející film Mam (2003) o mladých obyvatelích ve slepé uličce každodenního boje o existenci. V přídavku ještě filmuje San Donato ve Florencii – dřívější knížectví, které koupil bohatý ruský průmyslník Anatole Demidoff. Od toho dne se ulice a muzejní vila přejmenovaly podle místa jeho pobytu v Itálii. Dynastie Demidoff zbohatla na ocelářském průmyslu na Uralu což částečně vysvětluje jméno ruské železniční stanice. Místní obyvatelé a zaměstnanci stanice vyprávějí její historii a vyjadřují svoje každodenní starosti. Život v italském městě San Donato je protikladem k chudobě svého ruského jmenovce; nejvíce společným faktorem mezi nimi je propletení s uměním, množstvím klasické hudby a soch z renesance a Sovětské éry.