Provinční městečko E

Městečko Jelňa (Elnya) je jedno ze stovek typických provinčních městeček v Rusku. Nachází se 400 km západně od Moskvy, nedaleko běloruských hranic a žije zde 10 000 obyvatel. Co je na něm výjimečné, je jeho titul hrdinského města. Bylo to totiž vůbec první ruské město osvobozené od okupačních vojsk již na počátku nacistické invaze do Sovětského svazu, v těch nejtěžších časech druhé války v Sovětském svazu. Dva měsíce po vpádu nacistů na ruské území byla Rudá armáda naprosto demoralizovaná. Nikdo nevěřil, že je možné Hitlerovu armádu zastavit. První úspěšný protiútok byl proto veřejnosti vnímán jako významný paprsek naděje v době naprostého temna. Město se tak stalo symbolem nadějí a touhy po osvobození. Další dva roky se však Rudá armáda s Wermachtem o město neustále přetahovali a městečko Jelňa, stejně tak jako celá západní část Ruska se stalo dějištěm brutálních bitev. Počet obětí v okolí Jelni se odhaduje do definitivního osvobození, v říjnu 1943 na desítky tisíc osob. Proto lze jen těžko hovořit o vítězství s velkým V. Pod městem dodnes leží tisíce nenalezených a nikdy nepohřbených těl vojáků. Tyto kolosální ztráty byly především důsledkem cynismu a naprosté neúcty k lidskému životu sovětských generálů. Tato pravda však zůstává i nadále nepohodlnou a politická propaganda současného politického establishmentu Ruské federace toto "vítězství" zneužívá a účelově dezinterpretuje, k docílení propagandistické společenské manipulaci. Válka, a to nejen ta druhá světová, ale také pozdější války v Afghánistánu, Čečensku či Sýrii, se stali součástí politické mytologie, co hraje zásadní roli i v společenské atmosféře městečka Jelňa. Válečné tragédie se přes státní propagandu mění na něco společensky líbivého, akceptovatelného a přispívá k celkové podpoře a vyvolávaní militantních společenských nálad. Filmař Dimitry Bogolubov během tříletého natáčení sleduje běžný životní kolorid života města a jeho obyvatel a zachytává tak postupný stupňující se vliv této propagandy.