Nadohled

Filmová esej o klasických a postmoderních dohlížecích mechanismech. Ve druhé polovině 18. století navrhl Jeremy Bentham model panoptikonu – budovy, která umožňovala nejefektivnější dohled. Toto uspořádání prostoru se používalo nejdřív pro věznice, místa, jejichž hlavní funkcí jsou dohled a trestání. Tajné bezpečnostní služby či různé dohlížení technologie jsou novými panoptikony. Shromažďují a ukládají data o lidech a používají je k identifikaci, k určení místa a času jejich konání. Teoretik architektury, specialista na bezpečnostní systémy, lidé, kteří jsou nebo byli sledováni či bývalí agenti tajných služeb popisují svoji panoptikální zkušenost. Znovu-čtením knihy Michela Foucaulta Dohlížet a trestat a přes zkušenosti s různými druhy dohledy, hledáme ve filmu dokonalou aplikaci panoptikálního principu.