Postponed Revolution
"Špatné zprávy v rádiu už nejsou špatnými. Tyto věci se dějí, tady a teď - nám", říká protagonista" filmu "Postponed Revolution". Třetina chorvatských občanů je chudá. Továrny jsou zavřené. Počet nezaměstnaných stále roste a vláda prodává vše, co může, aby se zabránilo úpadku. Je Chorvatsko nové Řecko, nebo je ještě možné, aby se zabránilo stále pravděpodobnějšímu sociálnímu zhroucení? Lidé ztratili pocit kontroly nad svými životy, i ten zdánlivý, co měli jejich rodiče, když měli stabilní zaměstnání, i tu představu, co měli jejich prarodiče o tom, jak asi vypadá revoluce. Většina z nich pouze potichu sleduje, jak se jejich země ocitá na pokraji finančního, politického a sociálního kolapsu. Na druhé straně si někteří stále myslí, že je možné věci změnit, že je možné zastavit úpadek. Prostřednictvím pohledu a osobního vyprávění jeho sestry-dvojčete Martiny, film ukazuje Salea, nezaměstnaného třicátníka, který již tři roky neopustil svůj pokoj. Martina se snaží najít odpovědi na otázky, které ji znepokojují – co je ta velká změna, v kterou všichni doufáme a je vůbec možná? – a obrací se na ty, kteří za ni pořád ještě bojují: nezaměstnaná novinářka a dvojnásobná matka ucházející se o úřad prezidenta, aktivista, který spolu s odbory organizuje referendum proti prodeji státních silnic, pracovníci zničené textilky obnovující produkci a socialista bojující za práva pracovníků a bezplatné vzdělávání. Prostřednictvím jejich zkušeností, film vypráví příběh o neexistující revoluci a odpovídá na otázky proč, přes ekonomickou a sociální krizi, v Chorvatsku nedošlo k žádným větším změnám.