Petr Kubica

Okolo nás se vesele bují sledování, odposlechy, kompromitování. Technicky tomu doba přeje, lze beze zbytku naplnit vizi Orwelova 1984 a případně i digitálně přepracovat minulost. Co by ale StB před časem dala za dnešní digitální možnosti zpracování a analýzy fotografií. Ve viditelné podobě jsou dnešní odposlechy naštěstí zatím jen určitý druh, především narušování soukromí. Historicky ale bylo sledování desítky let především doménou práce StB, výsledky této činnosti sloužily mocenským zájmům a byly často příčinou mnohaletých trestů vězení a zároveň formou nechutného šikanování, narušování soukromí, psychického vydírání. Dědictvím této činnosti StB je kromě traumat, která v řadě případů přetrvávají dodnes, především archiv, který je zároveň nesmírně zajímavým obrazovým historickým dokumentem. Desítky tisíc fotografií a necelá desítka filmových záběrů zachycují významné postavy i neznámé tváře a zachycující i atmosféru doby. Film by se snažil prostřednictvím živých, experimentální formou vystihnout „bezčasí“ především 70. a 80. let, ale zároveň i podstatu tohoto voyeurismu.

Dokumentární komedie o době velkých nadějí a ještě větších zklamání, divoké české cestě ke kapitalismu, o strmém vzestupu a hlubokém pádu. A také film o umění stárnout a o způsobech, jak se lze vyrovnat s krachem velkých očekávání. Dva starci vzpomínají, jak spolu dobývali vrcholy českého kapitalismu. Vladimír Stehlík a Lubomír Krystlík, generální ředitel a jeho osobní poradce - v polovině devadesátých let dvacátého století hlavní hráči v privatizaci ocelárny Poldi Kladno. Kdysi byli na vrcholu, dnes pobírají mizerný důchod a ten je ještě u bývalého generálního ředitele obestavený několika exekucemi. Poldi Kladno je už mnoho let v konkurzu a na minulost lze už jen živě vzpomínat.

Špionážní dokumentární film, agenti, řídící důstojníci naší StB a maďarské vojenské rozvědky MNVK/2, super tajné dokumenty o možné nukleární válce, mrtví. Pokud by se studená válka v 80. letech přehoupla v "horkou", z tehdejšího Západního Německa by se s velikou pravděpodobností stalo jaderné válčiště, i se všemi důsledky pro okolní Evropu a NATO by se Sovětským svazem, reprezentovaným všemi zeměmi Varšavské smlouvy, jako protivníky, téměř jistě v Evropě válku velmi rychle prohrálo. Protože i na našem území byla skladiště sovětských nukleárních hlavic, ty by podle sovětských mobilizačních plánů byly pravděpodobně použity pro blízké cíle v tehdejším NSR, s reálnou pravděpodobností odvety. Zasloužil by se o to klíčovou měrou americký občan, špion, důstojník US army Sgt. Clyde Lee Conrad, kterému se podařilo minimálně 17 let prodávat východním rozvědkám zásadní přísně tajné dokumenty NATO. Šlo o největší únik tajných informací v historii NATO. Americké i německé tajné služby pracovaly na odhalení úniků informací, způsobených Conradovou špionážní skupinou, řadu let, potřebovaly, kromě vlastního odhalení zdroje úniku informací, také dostatek důkazů pro soudní řízení. Past sklapla 23. srpna 1988. Conrad byl během procesu, který trval dva roky tzv. velkým senátem v německém Koblenzi, odsouzen na doživotí.

Los evropský je náš největší jelenovitý savec, přesto se mu dostává nejmenší pozornosti. Ve středověku byl u náš již jednou vyhuben, sám se ale později vrátil - nyní jeho populaci opět hrozí zánik. Proč je u nás tento druh kriticky ohrožený a v jiných zemích je poměrně hojný? Los na první pohled nevypadá příliš atraktivně, naopak spíše nemotorně a komicky. Naskýtá se krutá otázka - k čemu nám a přírodě je takové zvíře vůbec dobré? A zajímá někoho vůbec jeho osud? Příběh losa evropského je příběh o české krajině, která se mění, a o české veřejnosti, která se mění s ní.

Film Žumpa se zabývá drogami a závislostí. Začali jsme s ním, fascinováni žebříčkem významné agentury Bloomberg, která z 52 zemí světa, kde se sledují dané údaje, vyhodnotila Českou republiku jako vítěze. Druhou výchozí fascinací byla reflexe metodik výzkumu užívání drog ze splašků městské kanalizace, které se užívají i v České republice. Rešerše a natáčení filmu nás vedly dál, k otázkám po tom, proč se kolotoč závislostí a jejich potírání nedaří potlačovat, což nutně vede i k otázkám kdy a za jakých okolností kriminalizace drog a negativní pohled na závislé chování vzniknul a jak a proč s ním bojovat. Film z kanalizace i nadzemí reflektuje komplexně tento fenomén.

Příběh osudové lásky Charlotty Garrigue a Tomáše Masaryka.
Dokudrama ztvárňuje dosud nezpracované epizody ze života prvního prezidenta Československé republiky a jeho původem americké manželky, které se odehrávají na ose New York, Lipsko, Praha, Vídeň.
Dramatický příběh osudového setkání dvou silných osobností, které zásadně ovlivnily běh českých dějin: Charlotty Garrigue a Tomáše Masaryka. Film zdůrazňuje skrytou roli ženy v pozadí práce významného muže, s nadsázkou lze totiž říct, že bez Charlotty by Československá republika pravděpodobně nevznikla.