Jakub Wagner

Pohled do zákulisí i do společenského života Medy Mládkové, Čechoameričanky, sběratelky umění, která vybudovala Galerii Kampa v Sovových mlýnech v Praze. Dostáváme se s režisérkou filmu k paní Medě domů ve Washingtonu, DC. Postupně odhalujeme život tamní vysoké společnosti. Letmé návraty do Čech zvýrazňují rozdíly mezi těmito světy. Během jejich soužití s režisérkou snímku se vzájemný vztah často dramaticky proměňuje. Mezi historkami o slavných osobnostech českých a světových dějin sledujeme postupné proměňování autorky pod taktovkou paní Mládkové v její “následovnici”. Sochání vlastní sochy se odehrává v kulisách domu na Dumbarton Street, mezi uměním a osmi všudypřítomnými kočkami. Je možné dva různé společenské světy vůbec propojit?

Je Slovanská epopej skutečně "dítě, zemřelé při porodu?"
Na pozadí putování dvaceti velkoformátových obrazů film v několika tématických liniích zkoumá fenomény
spojené s rozjitřeným vnímáním majestátního odkazu Alfonse Muchy i jeho v mnoha ohledech rozporuplné osobnosti.
Kunsthistorici, filosofové, politici, dědici, japonští návštěvníci, čeští parvenuové i američtí filantropové se v živých obrazech přou i doplňují, splétajíc předivo úvah, v němž není snadné dopátrat se jednoznačných závěrů, které ale přesvědčivě dokazuje, že epopej je naopak dítě stále zatraceně živé.

Helena míří svoji kamerou na lidi, kteří jsou ochotni mluvit nahlas o svých názorech a neschovávají se za jiné. Vytváří tím lehký a humorný materiál, který umožňuje svobodný a filosofický výklad. Doufá, že tím zachytí tu část české společnosti, která je izolovaná od naděje na čerpání prostředků z veřejných zdrojů a zvýrazní jejich morální hodnoty. Vytváří filmem svět, kde budou všichni její přátelé pohromadě. Natáčí hudebníky, umělce a osobnosti bývalého disentu a zkoumá, jak se jednotlivé části hnutí institucionalizují, jak nalézají uplatnění v novém systému. Do institucí vstupuje se svými přáteli a z podstaty provokuje. Výsledkem má být dokument o bloudění početně malého národa se skvělým jazykem mezi mlýnskými kameny velkých mocností

Máme komplex z epopeje coby přežitku záměrů, které chtěly v daném poli obsáhnout vše? Má epopej komplex z nás, kteří se už více než sto let nedokážeme shodnout, kde je její místo - trvalé bydliště i smysl? Co se stane, když se uprostřed těchto nezřetelnostností najednou Muchova Slovanská epopej octne v Japonsku?