Ptáček prezidenta Putina
Praha, 21. století, 1,27 milionů obyvatel. Život každého z nich je příběh. Ptáček prezidenta Putina si klade za cíl v několika krátkých dokumentárních portrétech nahlédnout do duše lidí, kteří žijí ve velkoměstě po svém. Někdy vlastní vinou, někdy souhrou náhod, a pak také někdy šťastně a někdy nešťastně. S kamerou a malým štábem vytváříme co nejintimnější atmosféru tak, aby portrétovaný mluvil s tvůrcem, nikoliv s technikou. U prvního desetiminutového filmu Ptáček prezidenta Putina, který je impulsem pro vznik tohoto souboru, jsme postupovali právě způsobem, který otevřel dveře do života člověku, jenž nebyl ochoten komunikovat. S odkazem na dokumentární tvorbu profesora Jana Špáty navazujeme i v ostatních portrétech na úzkou komunikaci tvůrce (režiséra, kameramana) a snímaného příběhu.
Keep Dancing
Když se na konci osmdesátých let bavil dramatik Václav Havel s architektem Vlado Miluničem nad osudem za války zničeného rohového domu na Rašínově nábřeží, málokdo v dusné totalitní atmosféře tušil, že začínají vyprávět příběh jedné z nejslavnějších moderních staveb v České republice. O několik let později v Praze vyrostl Tančící dům. Opěvovaný i nenáviděný, láká do metropole každý rok tisíce turistů, kteří se přijeli podívat na umělecké dílo světoznámého kanadsko-amerického architekta Franka O. Gehryho. Na Vlada Miluniče se, i přes jasné stanovisko v přiznání autorství, místy tak nějak zapomnělo. Filmový portrét muže, který neopouští svou vizi a bojuje za svou čest, jenže po svém.