Love express - podivuhodný případ Waleriana Borowczyka
Jak se filmový režisér dostane od uměleckého filmu k softpornu? Jak se z uznávaného umělce stane tvůrce pornografických snímků a z génia potížista? Love express je dokumentární filmová esej, vyšetřující jednu z největších záhad kariérního obratu v evropském filmu 20. století. Miláček evropských filmových kritiků a intelektuálů, Walerian Borowczyk a jeho pád z výšin slávy do vod pornografie, zneužívání a zpustnutí, pád stejně závratný jako náhlý.
V sedmdesátých letech byl uctíván po boku Bunuela, Felliniho a Bressona jako jeden z největších vizionářů evropské kinematografie, uznáván zejména za vynalézavost svých krátkých animovaných filmů, i za puntičkářsky režírované hrané filmy. V osmdesátých letech už byl označován za tvůrce "uměleckého porna" a kritika jím opovrhovala. Kariéru ukončil jako režisér televizních erotických seriálů vysílaných v pozdních nočních hodinách, zatímco se neúspěšně snažil o uvedení nových hraných filmů. Dokument Love express se vydává rozplétat nejen příčiny úpadku Borovczykovy pověsti, ale také poukazuje na velké změny přístupu Evropanů k sexualitě, cenzuře a kontrakultuře, které se objevily na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a do velké míry formovaly kulturní prostředí. Je to příběh o šíleném filmaři a jeho vymezení se vůči kritikům, společnosti a vznikajícímu umělěckofilmovému průmyslu. Příběh o umělci, který bojuje a prohrává bitvu se svou pověstí.
V sedmdesátých letech byl uctíván po boku Bunuela, Felliniho a Bressona jako jeden z největších vizionářů evropské kinematografie, uznáván zejména za vynalézavost svých krátkých animovaných filmů, i za puntičkářsky režírované hrané filmy. V osmdesátých letech už byl označován za tvůrce "uměleckého porna" a kritika jím opovrhovala. Kariéru ukončil jako režisér televizních erotických seriálů vysílaných v pozdních nočních hodinách, zatímco se neúspěšně snažil o uvedení nových hraných filmů. Dokument Love express se vydává rozplétat nejen příčiny úpadku Borovczykovy pověsti, ale také poukazuje na velké změny přístupu Evropanů k sexualitě, cenzuře a kontrakultuře, které se objevily na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a do velké míry formovaly kulturní prostředí. Je to příběh o šíleném filmaři a jeho vymezení se vůči kritikům, společnosti a vznikajícímu umělěckofilmovému průmyslu. Příběh o umělci, který bojuje a prohrává bitvu se svou pověstí.
Reporter
Filmový portrét spisovatele a reportéra Ryszarda Kapuścińského, ikony žurnalistiky a literatury faktu. Esej pojednávající o způsobech jeho tvůrčí práce, vzestupech a pádech. Filmová koláž obsahující spisovatelovy postřehy o postkoloniální Africe, zemích jižní Ameriky, iránské náboženské revoluci, hnutí Solidarita a rozpadu Sovětského svazu.
Film ukazuje na jedinečnost osobní novinářské angažovanosti spisovatele, jehož úvahy a poznatky nás provázejí dnešním chaosem. Život Kapuścińského je ve filmu mapován na základě archivních rozhovorů a jeho osobních poznámek a postřehů, které zaznamenal na audiokazety.
Audio nahrávky, které se nacházely v pozůstalosti Ryszarda Kapuścińského, dávají nahlédnout pod pokličku jeho literární tvorby. Jsou na nich zaznamenány informace o těžkostech během cestování za hranice nebo problémy s tehdejším režimem. Kapuściński si svoje poznámky nahrával kdekoliv, například na palubě letadla cestou z Afriky - popisuje velice autenticky zážitky z cesty lodí na jeden ze senegalských ostrovů. Další nahrávka plná stesku po domově a pocitu osamocení nás přenese na Sibiř. Použití archivního materiálu dodává filmu na autentičnosti a zároveň obohacuje snímek chvílemi až nostalgickým komentářem.
Komentář v první osobě, archivní materiál spolu s nově natočeným materiálem dotvářejí osobní portrét člověka a jeho doby.
Film ukazuje na jedinečnost osobní novinářské angažovanosti spisovatele, jehož úvahy a poznatky nás provázejí dnešním chaosem. Život Kapuścińského je ve filmu mapován na základě archivních rozhovorů a jeho osobních poznámek a postřehů, které zaznamenal na audiokazety.
Audio nahrávky, které se nacházely v pozůstalosti Ryszarda Kapuścińského, dávají nahlédnout pod pokličku jeho literární tvorby. Jsou na nich zaznamenány informace o těžkostech během cestování za hranice nebo problémy s tehdejším režimem. Kapuściński si svoje poznámky nahrával kdekoliv, například na palubě letadla cestou z Afriky - popisuje velice autenticky zážitky z cesty lodí na jeden ze senegalských ostrovů. Další nahrávka plná stesku po domově a pocitu osamocení nás přenese na Sibiř. Použití archivního materiálu dodává filmu na autentičnosti a zároveň obohacuje snímek chvílemi až nostalgickým komentářem.
Komentář v první osobě, archivní materiál spolu s nově natočeným materiálem dotvářejí osobní portrét člověka a jeho doby.