František Čáp: Chvíle rozhodnutí
Portrét českého režiséra Františka Čápa je portrétem dobrovolného uprchlíka a exulanta, který svůj život zasvětil filmu. Portrét F. Č. je zároveň příběhem člověka odsouzeného za kolaboraci s Třetí říší, posléze rehabilitovaného a dobrovolně emigrujícího z jedné totality do druhé; z hysterického komunismu do kapitalistického socialismu.
Františka Čápa nezajímala politika ani ideologie. Nebyl filozofem ani demagogem. Sám napsal, že různé náhody jej v životě vedly z jednoho filmu do druhého a doba si je sama zařazovala do historicko-společenského kontextu. Byl homosexuálem žijícím pro film minulosti, kterou si sám vybral. Možná nejdůležitější je, že byl režisérem nejúspěšnějších jugoslávských a slovinských filmů všech dob, který svou sexuální orientaci nikdy neskrýval. Dějiny “queer“ kinematografie v bývalé SFRJ tak začínají Františkem Čápem, čehož si mnozí lidé začali být vědomi už v padesátých letech minulého století, ale někteří o tom nechtějí slyšet dodnes. Chvíle neposkvrněnosti.
Františka Čápa nezajímala politika ani ideologie. Nebyl filozofem ani demagogem. Sám napsal, že různé náhody jej v životě vedly z jednoho filmu do druhého a doba si je sama zařazovala do historicko-společenského kontextu. Byl homosexuálem žijícím pro film minulosti, kterou si sám vybral. Možná nejdůležitější je, že byl režisérem nejúspěšnějších jugoslávských a slovinských filmů všech dob, který svou sexuální orientaci nikdy neskrýval. Dějiny “queer“ kinematografie v bývalé SFRJ tak začínají Františkem Čápem, čehož si mnozí lidé začali být vědomi už v padesátých letech minulého století, ale někteří o tom nechtějí slyšet dodnes. Chvíle neposkvrněnosti.