Martina Šantavá

V České republice během dějin vzniklo mnoho patentů a vynálezů, které značnou měrou ovlivnily společenský a hospodářský vývoj celého světa. Náš dokumentární cyklus si vzal za úkol zmapovat ty nejzásadnější vynálezy, ale také i ty méně známé. Všechny však diváka překvapí tím, že jejich kořeny sahají do naší malé republiky. Každý vynález s sebou nese velký příběh nejen příčiny a úskalí svého vzniku, ale také příběh lidí, kteří své myšlence byli ochotni věnovat velkou část života. Obrnili se trpělivostí a vírou, že jejich nápad opravdu bude fungovat, přestože svým okolím byli často považováni za blázny a odpadlíky společnosti. Vynálezy a jejich zajímavé příběhy budou v dokumentárním filmu České vynálezy, které dobyly svět řazeny chronologicky, protože doba jejich vzniku je důležitá pro širší kontexty a vývoj celé společnosti na našem území. Dokumentární cyklus tak přinese nejen svědectví o vynálezu samotném, ale také o historii české společnosti ve světovém kontextu.

Island je jedna z mála zemí na světě, kam směřují děti z České republiky. Tyto děti bývají ve zdejších podmínkách označeny jako „neumístitelné”. Češi nemají o adopci romských dětí zájem. Dokumentární film sleduje neuvěřitelný příběh několika islandských rodin, které se rozhodly či rozhodují adoptovat malé romské děti z ČR. Děti do těchto rodin přicházejí často s těžkými traumaty z dětských domovů, rodiny jejich původ či genetické předpoklady neřeší – český „anticiganismus“ je pro ně něco vzdáleného a těžko pochopitelného. Ve zprávách se pravidelně nereferuje o romské kriminalitě, nejsou konfrontování se segregací dětí ve školách, nebo s depresivní realitou sociálně vyloučených lokalit. Jak se daří těmto dětem ve společnosti, která se na ně nedívá předsudečně? Jak zvládají jazyk, školu, vztahy s vrstevníky? Budou se někdy chtít vrátit „domů”? A nechystá některá z rodin v blízké době poznávací výlet po rodné zemi jejich syna či dcery?

Dokument se zabývá životním příběhem naší nejznámější žokejky a trenérky dostihových koní, Martiny Růžičkové. Částečně dílem náhody a z části hříčkou osudu, do jejího života v současnosti vstoupil světoznámý pilot F1. Koupil koně, na kterém se Martina Růžičková, po šesti neúspěšných pokusech, pokusí dojet závod Velké Pardubické a splnit si tak jeden velký životní sen. Vstoupíme s kamerou do zákulisí a budeme veškeré přípravy až po vlastní závod sledovat a dokumentovat. Výsledná podoba dokumentu bude kombinace současné přípravy na závody, její životní příběh a osobní zpověď v podobě „video deníku“.

Životní osudy jednoho z nejzásadnějších myslitelů a spisovatelů dvacátého století, rakousko-uherského důstojníka, vášnivého plavce, tenisty a šermíře, inženýra, náruživého kuřáka a pijáka kávy, člověka, který měl rád peníze, ale takřka celý život žil z podpor rodičů a mecenášů, frontového důstojníka a zpravodaje, ironika a autora, který několik desetiletí pracuje na svém zásadním a nikdy dokončeném – a nedokončitelném - románu Muž bez vlastností, elegána, matematika, filosofa Roberta Musila. To vše je námětem, ale i tématem polohraného dokumentu Robert Musil – Muž mnoha vlastností.

Případ Karla Čurdy – poddůstojníka československé zahraniční armády, který byl vysazen na území Protektorátu na jaře roku 1942. Člověka, který měl všechny předpoklady stát se hrdinou, stejně jako jeho kamarádi a kolegové. Nakonec to byl ale on, kdo po atentátu na Heydricha všechny zradil. Zbabělcem se ale člověk nerodí. Ani hrdinou. Ani zrádcem. Kde je ta křižovatka, ten okamžik, ve kterém se rozhodne kdo je kdo? V našem pátrání se pokusíme to místo a ten rozhodující moment najít.

Dokument se vrací k historii Volyňských Čechů a sleduje jejich anabázi od příchodu na Ukrajinu v devatenáctém století až po návrat většiny krajanů do Československa po druhé světové válce. Soustřeďuje se na přínos Čechů pro zemědělské hospodaření a kulturní život na Ukrajině a na novodobou historii, jež obsahuje jak stalinské represe, tak tragédie během války (vypálení Českého Malína). Naznačuje také nelehkou situaci navrátilců do původní vlasti a jejich život v době komunistického režimu.

Filmový portrét krajiny prvního národního parku, vytvořený těsně před tím než bude KRNAPu padesát let, by měl být nejen poetickou i věcnou oslavou této krásné oblasti, ale bude i dobrým návodem, jak uskutečňovat ochranu české přírody vůbec.

Film je osobním vyprávěním mladé ženy Jitky o nedávném období jejího života, kdy onemocněla leukémií. Popisuje první příznaky nemoci, ale i to, co vše se na ni v této době sesypalo a jak tomu dokázala čelit. Dozvídáme se, jak se na diagnózu závažné nemoci vlastně přišlo, poznáváme ošetřující lékaře, prostředí fakultní nemocnice i průběh léčby přes chemoterapii až k transplantaci kostní dřeně. Dalšími vypravěči Jitčina příběhu jsou její přátelé, sestra a máma. Sledujeme, jak mohou přátelé a rodina přispět k překonání nemoci. S jakými překvapivými aktivitami přicházejí, aby dostali Jitku co nejdříve zpět mezi zdravé lidi.

Páteří filmu je asociativní, snové řazení obrazů: malířská plátna, obrázkový scénář z 1. republiky, fotografie, dobové filmové záběry i autentické fragmenty periferie se volně prolínají a vytvářejí monochromatický portrét mizející Prahy. Druhá linka filmu je konfrontace původních míst pražské periferie s aktuální podobou téhož místa. V Museu a Archivu hlavního města Prahy vyhledáme dokumentační fotografie malých živností, hospodářských dvorků, krámků, zákoutí a činžovních dvorů.

Třetí linkou je pracovní dokumentace autorů, kteří se ve své tvorbě věnovali zachycením a ztvárněním periferie: črty, deníky, poznámky, náhledy zmuchlaných vyhozených fotografií. Poslední linkou filmu je osobní svědectví autora námětu, který v 50. letech vyrůstal na tehdejší periferii Prahy ve Strašnicí