Slavic Film Odyssey 2012
Andriej Kudinienko, Ivan Vyrypayev, Xawery Żuławski. Trojportrét, který sleduje vývoj filmové tvorby v Bělorusku, Polsku a Rusku. V pozadí stojí legendární studia: Belarusfilm, Lodz, Mosfilm.
Do starých ateliérů přichází nová generace. Hlavními postavami jsou slibní režiséři ze třech zemí. Umělci, kteří mají za sebou první celovečerní filmy, by rádi natočili další film. Spojuje je stejné nadšení, ale každý z nich čelí jiné realitě. Všichni pracují v legendárních studiích: Belarusfilm, Lodz, Mosfilm. Obrovské továrny na film zažily největší rozkvět v době komunismu, teď se však každá z nich ocitla v jiném světě. Běloruský režisér byl varován, aby se nepouštěl do politických témat. Ruský tvůrce mluví o spiritualitě, ale peníze na film dostává od soukromého výrobce vodky. Režisér z Polska musí film odložit kvůli půjčce, kterou splácí jen díky náročné práci na televizních seriálech. Příběh je založen na pozorováních přítele - dokumentaristy.
Do starých ateliérů přichází nová generace. Hlavními postavami jsou slibní režiséři ze třech zemí. Umělci, kteří mají za sebou první celovečerní filmy, by rádi natočili další film. Spojuje je stejné nadšení, ale každý z nich čelí jiné realitě. Všichni pracují v legendárních studiích: Belarusfilm, Lodz, Mosfilm. Obrovské továrny na film zažily největší rozkvět v době komunismu, teď se však každá z nich ocitla v jiném světě. Běloruský režisér byl varován, aby se nepouštěl do politických témat. Ruský tvůrce mluví o spiritualitě, ale peníze na film dostává od soukromého výrobce vodky. Režisér z Polska musí film odložit kvůli půjčce, kterou splácí jen díky náročné práci na televizních seriálech. Příběh je založen na pozorováních přítele - dokumentaristy.
On the Edge of the Snow
Mullo se narodil v odlehlé horské vesnici, která se nachází ve vysočině Yaghnob v Tádžikistánu. Tento malý středoasijský národ zde žil po staletí, od časů Alexandra Velikého až do nedávné doby, a zachoval svou starobylou kulturu nedotčenou: nejsou zde školy, nemocnice, obchody, peníze, dokonce ani voda z kohoutku. V 70. letech přemístily sovětské autority domorodý kmen Yaghnobi do horké pouštní nížiny kvůli pěstování bavlny: Mullovi bylo v té době 9 let. Dnes Mullo stále žije v této nížině, konkrétně v upadajícím městě Zafarobod, pracuje jako mullah, učitel arabštiny a pekař a má velkou muslimskou rodinu. Sní však o návratu do ztraceného ráje svého dětství, navzdory konfliktům a těžkostem, které by tím v rodině zapříčinil. Dokument sleduje jeho přípravy na výlet do Yaghnobu, roztržky, které jeho rozhodnutí způsobí ve vlastní rodině, a konečně jeho obtížný návrat do vlasti a potíže, s nimiž se setká poté, co se zde znovu usadí a přestaví dům svých předků.
Not so far away places
“Not So Far Away Places” is a Russian euphemism for prison. For years, a lawyer and human rights activist entered SIZO pre-trial detention centres—overcrowded, freezing spaces where the accused await judgment, cut off from family and exposed to violence and systemic abuse.
A member of Memorial, she was officially employed as Lead Analyst at the Federal Penitentiary Service. In practice, she used this position to gather evidence, navigate a rigid bureaucracy and help prisoners hold on to dignity within a system designed to break them.
Filming discreetly with a chest camera, she documented hunger strikes, solitary confinement, denial of legal access, religious repression, and suspicious beatings. Complaints were dangerous; silence was enforced through fear. Each night, she backed up her footage, building an archive she hoped might one day serve as evidence—if change ever became possible.
Combining exclusive first-person images from inside Russian prisons with observational scenes and interviews, the film offers a rare, direct view of a system built on control and intimidation.
A member of Memorial, she was officially employed as Lead Analyst at the Federal Penitentiary Service. In practice, she used this position to gather evidence, navigate a rigid bureaucracy and help prisoners hold on to dignity within a system designed to break them.
Filming discreetly with a chest camera, she documented hunger strikes, solitary confinement, denial of legal access, religious repression, and suspicious beatings. Complaints were dangerous; silence was enforced through fear. Each night, she backed up her footage, building an archive she hoped might one day serve as evidence—if change ever became possible.
Combining exclusive first-person images from inside Russian prisons with observational scenes and interviews, the film offers a rare, direct view of a system built on control and intimidation.