Helenin příběh
Helenin vývoj po té, co byla ve svých 49 letech přestěhována z ústavu pro postižené a začíná nový život v komunitním bydlení. Helena je velmi sociální, zábavná, přátelská, a ve společnosti čiší optimismem. Těžko uvěřit její diagnóze: lehké mentální postižení. Návštěvy u Heleny v komunitním bydlení s časovými odstupy zachycují její proměnu a situace, do kterých se dostává kvůli dlouhodobému odloučení od společnosti. Ať už jde o vztah k její sestře, či matce. Helena se snaží a intenzivně na sobě pracuje, protože má ráda lidi. Přátelé jsou pro ni vším. V jejím okolí jsou lidé hodní, ale drží si odstup. Opatrovník, či pracovníci komunitního bydlení nečekají, že Helena dokáže překonat sama sebe. Mezitím režisér filmu s Helenou vede rozhovory o smyslu jejího života. O tom, co je pro ni štěstí a co by chtěla v životě dokázat. Vychází z premisy skryté geniality. Jsou přátelé. Režisér iniciuje možnosti, kterak si může život užít. Helenino postižení je však pro okolí překážka a vznikají situace, ve kterých by se zdravá a svobodná Helena nikdy neocitla. Kdo tedy koho dělá postiženým?